Květen 2016

Tradiční kaštanový pozdrav

14. května 2016 v 14:12 | Helena.B |  Jaro
Minulou sobotu jsem byla v Ostravě v divadle a když jsme se vraceli pozdě večer zpět, nestačila jsem se divit, jak ve tmě krásně svítily svícny kaštanových květů, kterých bylo v ulicích nepočítaně. Uvědomila jsem si, že pokud chci dodržet tradici, musím se co nejdříve vypravit za kaštany na Hukvaldy. Zpočátku tohoto týdne počasí k výletu přímo vybízelo.


Hned u vstupní brány jsem pořídila tento snímek a udělala jsem dobře, protože uvnitř obory už byly některé stromy odkvetlé. Ale to nevadí, kromě kaštanů je v oboře plno jiných objektů k obdivování a k focení.
V posledních dvou týdnech jsem měla potíže s pohybovým aparátem a paní doktorka mi nakázala klidový režim, proto jsme předem vyloučili výstup na hrad, takže to tentokrát bylo bez rozhledů a bez pohledu na nádherné kořeny chráněných buků.


Tak naše cesta vedla pěkně po rovině. Chatička v povzdálí má nad vchodem nápis "Hubertka" a nádherně se vyjímala mezi rozkvetlými keři a stromy. Vedle kaštanů v tomto období v oboře kraluje hloh a poznáte to zrakem i čichem, což po delší době už není moc příjemné.


V oboře je kromě zdravých vzrostlých stromů k vidění i mnoho různých kuriozit, jako tato trojnohá lípa, kterou jsem na blogu už několikrát ukázala. Bez listí vypadá jako nějaký tvor-netvor z pohádky. Ale já jsem byla ráda, že po zimě opět obrazila. Lípa se nachází v blízkosti slavné sochy lišky Bystroušky III., která je zatím stále na svém místě.


Když jsme byly v oboře před měsícem s kamarádkami, všimly jsme si na stromě malé krabičky. Původně jsme to tipovaly na starý rezavý tranzistorák, a já jsem doma podotkla, že se v tom jistě ukrývají kešky. Syn, který tuto zájmovou činnost provozuje mi řekl, že to může být fotopast a hned jsme si to našli na internetu. Takže tak. Liška je v bezpečí.


Společně s kaštany je zde hojně k vidění áron karpatský, když jsem ho tu před třemi lety objevila a zjistila, co je to vlastně za kytičku, chodím sem pravidelně i za áronem...

Pomalu jsme došli na jeden konec obory, kde je malebná hájenka a plno objektů ze dřeva. Já jsem však sem přivedlla svého muže proto, abych mu ukázala nově postavený altánek, kde si znavený návštěvník může odpočinout, posvačit, popřípadě se posílit kalíškem něčeho ostřejšího.


Detail sovy


Úplně na konci cesty jsem objevila tento košatý strom, který se mi moc líbil. Jenže to byla jenom polovina cesty, stejnou cestou jsme se vraceli zpět. Měla jsem obavy, jestli jsem to s tou chůzí trošku nepřepískla, ale jak vidno, pohybový aparát chce pohyb a brala jsem to jako součást léčbyUsmívající se. Však on by se ozval a zatím je to dobré.






Mějte se pěkně a běžte do přírody!

Vypravěčka

8. května 2016 v 9:32 | Helena.B |  Knihy

V poslední době jsem měla štěstí na knihy, které se čtou jedním dechem. Jedna z nich byla kniha americké autorky Jodi Picoultové "Vypravěčka".





Děj jsem trošku odkryla ofocenou záložkou knihy, není to ale všechno. Téměř polovina děje nás zavádí do koncentračního tábora v Osvětimi, kde babička hlavní hrdinky prožila několik let. Na konci války se jí podařilo utéct z transportu a přežít. Často slyšíme slovo holokaust, ale vůbec si nedovedeme, nebo si nechceme představit, co to znamená. Někdo možná namítne, že by o takových hrůzách nemohl číst. Možná, že je dobré si tuto knihu přečíst, abychom si více vážili v jaké době žijeme a kde žijeme.


Aby to moje povídání nebylo zase tak smutné, posílám vám májový pozdrav prostřednictvím jedné ze čtyř našich jabloní, které se letos opravdu předvedly ve své voňavé kráse.