Březen 2016

Velikonoční ohlédnutí

29. března 2016 v 13:57 | Helena.B |  Tvoření
Jdu trochu s křížkem po funuse. Nějak mi všechno to velikonoční dění rychle uteklo, přesto mi to nedá, abych se nevrátila malinko zpět.


V sobotu 19.3. jsem se zúčastnila srazu Ženského klubu v Repechách na Prostějovsku. Přemluvila mne naše Květa a tak jsem spojila návštěvu u ní s kratičkou návštěvou této pěkné akce, pořádané blogerkou Jitkou. V Repechách jsem potkala další šikovné lidičky a rozšířila jsem tak řadu svých blogových známých "na vlastní oči"Usmívající se.


Toto jsou ukázky z výstavky


Tady jsou zase dárečky, které jsem vyměnila za své výtvory a věcičky, které jsem si koupila.


Moje troška do mlýna byly tito ptáčci, které jsem podle jednoduchého střihu ušila a musím pochválit moje vnučky, které mi při šití pomáhaly.


Když jsem se ptala Květy, co mám do Repech přivést, říkala mi, abych něco udrátkovala. Tak jsem si předem vyfoukla kopu vajec, nakoupila drátek a pestré korálky. Bohužel se mi nevedlo, vajíčka praskala, jedno za druhým. Tak jsem si řekla, že zvony patří také k Velikonocům a vyrobila jsem hromadu pestrých zvonečků.


Zvonečky jsem nestačila vyfotit v plném poču, tak snad mi Květa promine, že jsem si vypůjčila její fotku.


K mému velikonočnímu zdobení jsem musela použít staré věci z krabice, ty letošní jsem všechny rozdala. Věnec na vchodových dveřích je klasika - psí víno od Vánoc. Kraslice kdysi vyráběl syn se snachou voskováním.


Osení jsem si poprvé sama vypěstovala. Stačilo na to 6-7 dnů. Srdíčko, polepené skořápkami jsme vyráběly s vnučkami vloni.



Velikonoční tvoření je vlastně i vaření a pečení. U nás jsou to především zapékané klobásy, jinak klobásníky a také vajíčková tlačenka, než jsem ji ale stačila vyfotit, byla pryč...


Také jsem si splnila jeden úkol. Po mnoha a mnoha letech jsem znovu ochutnala boží milosti, vlastnoručně usmažené podle receptu z televizního pořadu "Kluci v akci". Je to velká dobrota. Kdysi dávno nám je připravovala maminka a ty její byly mnohem lepší , jak jinak ... Jenomže maminčin recept je stále ve fázi hledání, snad se nám ho jednou podaří najít.Usmívající se
Třeba se někomu bude hodit :

250 g hl.mouky
50 g másla
50 g krupicového cukru
2 žloutky
2 lžíce bílého vína ( já jsem dala rum, tady stačí 1 lžíce )
5 lžic zakysané smetany
1 lžička citrónové kůry
špetka soli, olej na smažení, moučkový a vanilkový cukr na obalení
Vypracujeme těsto, které necháme několik hodin v chladničce uležet, potom těsto rozválíme na tenký plát, rádýlkem vykrajujeme různé geometrické tvary, které v jednom rožku nařízneme. Smažíme na oleji po obou stranách do růžova a ještě teplé obalujeme v cukru.





Tak a zase příští rok. Teď se budu věnovat převážně přírodě a zahradničení. V pátek jsem si z procházky přinesla plný pytlík medvědího česneku. Přidávala jsem ho do všeho i ty klobásky jsou jím omotané, však je také zdravý a dobrý!
Mějte se všichni moc pěkně a užívejte si jara.

Veselé Velikonoce

25. března 2016 v 20:14 | Helena.B |  Velikonoce





Mám ráda všechny svátky, vánoční, velikonoční i ty ostatní. Velikonoce mám ráda pro jejich barvy, pro přechod mezi zimou a jarem, pro sluníčko, pro mláďátka, která přicházejí na svět. Užijme si velikonoční pohodu v rodinném kruhu nebo s přáteli.
Veselé velikonoce !


Nikdy není pozdě

12. března 2016 v 0:10 | Helena.B |  Lidi a lidičky
K napsání tohoto článku mne přivedla nedávná příhoda z jedné cestovky, kde jsem byla se svými kamarádkami objednat dovolenou. Paní na druhé straně stolu byla velice milá a profesionální až na maličkost, když mi oznámila, že informace a instrukce k cestě mi přijdou poštou, že pravděpodobně e-mailovou adresu nemám... Trošku mne to urazilo a ihned jsem jí to jemně vytkla s tím, že my všechny, jak tu sedíme spolu komunikujeme a veškeré možné transakce provádíme zásadně e-mailem. A to jsem se jí nesvěřila, že plno našich vrstevníků provozuje blogování. Asi by kulila oči.
Já jsem se ale chtěla zmínit ještě o jiných aktivitách a o obdivuhodných lidech, se kterými jsem se setkala. Přiznám se, že jsem se dala na angličtinu. Jsem ve druhém ročníku kurzu pro dříve narozené. Nikdy jsem už neuvažovala, že se ještě budu učit nějaký jazyk, ale tak nějak se mi naskytla příležitost. Sedm let navštěvuji jedno vzdělávací zařízení v našem okresním městě. Není to nic závazného, žádná univerzita třetího věku. Prostě přednášky na různá zajímavá témata. Toto zařízení nám připravuje ještě další doplňkové kurzy. Tentokrát to byla ta angličtina. Když jsme se sešly (samé ženy), teď jsem já kulila oči! Byly mezi námi i takové, které měly už 8 křížků za sebou. Jedna z nich byla i moje parťačka Libuška. Upravená, můžu říct, že dáma každým coulem, ale zase nijak upjatá a s takovým elánem, že by jí ho mohla závidět i mnohá ...náctka. Libuška byla francouzštinářka a angličtinu viděla poprvé, přesto jí to šlo moc dobře. Bohužel už s námi nechodí. Prohlásila, že nemá čas, že jí tento kurz hodně svazuje. Bylo mi to líto, protože jsem od ní čerpala hodně pozitivní energie a byla s ní velká legrace.
Libuška odešla, ale zůstala nám stejně "mladá" Miluška. Tato osůbka je také velmi obdivuhodná. Je jiná, ale také plná elánu a neskutečně vtipná. Na každou hodinu si dobrovolně připravujeme nějaké povídání. Miluška je originál, její filosofování po anglicku nám pravidelně zajišťuje zábavu na celé dopoledne. Podotýkám, že Miluška umí a já se vedle ní někdy cítím velmi nepřipravená. Pár známých se mne ptalo, co mne to napadlo, jestli mi to k něčemu bude a já jim odpovídám, že když už nic, tak se alespoň pořádně nasměju.
Mám v zásobě ještě několik zajímavých lidiček a občas zase někdo přibude. Třeba moje povídání někoho povzbudí. Třeba někomu dojde, že nejen honbou za slevami a kroužením s nákupním vozíkem po supermarketu je živ dnešní senior.