Únor 2016

Dorty, pickles a jiné

23. února 2016 v 19:50 | Helena.B |  Kuchyně
V neděli jsem dostala e-mailový dotaz od Marušky-Fukčárinky, jestli jsem v pořádku. V poslední době nestíhám. Nic mne totiž nehoní, tak nespěchám a potom to tak vypadá! Marti, jsi moc hodná, ale kromě artrózy obou kyčlí, II. stupně která mi na základě rentgenu byla včera sdělena a artrózy obou rukou, do kterých jsem dostala injekce a které bolí, jsem celkem O.K. Co nám zbývá, lepší už to nebudeUsmívající se. Chodit se s tím zatím dá a ruce také slouží, sice omezeně, ale jde to. Hlavně se už těším na jaro, až nám sluníčko ty opotřebované údy zahřeje.


Počasí je jako na houpačce v sobotu jsme vstávali do sněhové nádhery, která ale do odpoledne zmizela, v neděli pršelo, v pondělí svítilo sluníčko a bylo teplo, no a dnes opět prší a místy i sněží. Vody je třeba, tak buďme rádi!


Naší rodině nastala doba slavení. V poslední době jsme se docela rozrostli. Narozeniny se z léta rozšířily na zimu a jaro (jeden leden, třikrát únor, dvakrát březen, dvakrát duben...). Já i moje sestra pokračujeme v tradici vynikajících maminčiných oříškovo-kakaovo-rumových dortů a mně velmi lichotí, když mi ty moje výtvory rodina chválí a těší se na ně. Jenom jsem letos musela některé narozeninové párty sloučit. Tento dort byl určený vnučce Elišce a její mamince Petře.


Nejstarší vnučka Natálka slavila sólo...


Abychom zase moc nemlsali, mám jeden zdravý tip. Kysaná zelenina - pickles, zdroj vitamínů. Všude je toho plno. Já jsem "šla do sebe", oprášila jsem svůj pikláček - kvašáček, který už nějakou dobu stál opuštěný na kredenci a pustila se do díla.
Nastrouhala jsem malou hlávku bílého zelí, mrkev, kousek petržele, ředkvičku a kousek květáku, nakrájeného na plátky. Všechno jsem to důkladně do kameňáčku natlačila, prosolila, pokmínovala a nádobu uzavřela předepsaným způsobem, viz. foto. Takto upravená směs jsem nechala kvasit 6 dnů při pokojové teplotě. Zelí je základ a já jsem si trošku zaexperimentovala s ředkvičkou a květákem. Byla jsem zvědavá, jak budou chutnat, jako kvašené. K zelí se přidává také cibule a tu jsem záměrně vynechla.


Kvašená zelenina po týdnu. Vynikající samostatně i jako příloha. Květák i ředkvičky byly pěkně křupavé a bez cibule byla směs jemnější. K přípravě pickles nemusí být speciální nádoba, Známá ji dělá v obyčejné zavařovačce.






Zelenina zůstala už jenom na dně, kromě množství vitamínů je také dobře stravitelná a já už vymýšlím, jakou kombinaci udělám příště.






Zasněžený pozdrav z Podbeskydí

5. února 2016 v 20:07 | Helena.B |  Zima

Když jsem se dnes ráno probudila, vítala mne zasněžená krajina. Potěšilo mne to hlavně proto, že jsem se po dlouhé době chystala s kamarádkami na hory.


Vzhledem k tomu, že jedné z nás ujel autobus před nosem, dohodly jsme se na změně trasy do níže položených míst. Ještě že existují mobily a e-maily. My jsme holky šikovné a nic nás nevyvede z míry. Vysoko v hrách muselo být krásně, ale pod nimi to také stálo za to.


K nám, holkám člověčím, se už několikrát přidala také holka psí. Jmenuje se Sany, je to kříženka jorkšíra s něčím, co má delší nožičky, ale je moc milá a statečná. Všimněte si, prosím, sněhových kouliček na jejích nožičkách. Já bych to nevydržela, ale ona statečně cupitala k zastávce autobusu, kde jí byla ledová krusta odstraněna.


Sany se po cestě nezapomněla pozdravit se psím kolegou


Na zpáteční cestě míjíme tento ukazatel - zvoničku. Šedesátka je č.p. domu v pozadí a ukazatel naviguje pocestné do nedaleké hospody.








Když jsem se vrátila domů, sníh skoro zmizel. Všimla jsem si, že nám také začínají vykukovat sněženky, ale je ještě brzy, raději ať zůstanou v zemi.
Přeji příjemný víkend.






Pohankové polštářky

3. února 2016 v 10:34 | Helena.B |  Tvoření
Konečně jsem se odhodlala zlikvidovat dalšího kostlivce ze skříně. Už jsem se obávala, že mi ho za těch pár let, co ho tam skladuji, sežrali červi. Ten kostlivec byly totiž pohankové slupky. Naštěstí byly v pytlících pěkně vzduchotěsně uzavřeny.


Žádní červíci se tedy nekonali a mohla jsem se pustit do práce....


Nejdřív jsem si ušila dva podlouhlé povlaky z bavlněné látky cca 40 x 20cm. Na jedné straně jsem vynechala otvor, kterým jsem se pokoušela dostat pohankové slupky dovnitř, ale moc to nešlo. Pak jsem dostala skvělý nápad. Do otvoru jsem vložila roličku od kuchyňských utěrek, která mi posloužila jako násypka a pak už šlo všechno, jako po másle.


Do jednoho polštářku vešel akorát jeden sáček slupek, možná že by jich mohlo být i méně, asi tak, aby se obsah dal dobře přesypávat z jedné strany na druhou nebo tvarovat podle potřeby. Nakonec jsem otvor zašila a dílo bylo hotové.
Mnozí tuto věc znáte, třeba s jiným obsahem. Sama jsem byla zvědavá, jak to bude fungovat. Polštářek se nahřeje na velkou teplotu a přiloží na nějaké bolavé místo na těle, třeba na krk nebo na záda. Já jsem si jím omotala zápěstí ruky, ale na krční páteři je to také příjemné. Polštářky jsem nahřívala v mikrovlnce 1-2 minuty.
Je to jednoduché, levné, účinné.


Já se ale už moc těším na zahřátí jarním sluníčkem, tato zima-nezima mi žádné potěšení nepřináší.