Srpen 2015

I za humny je pěkně

30. srpna 2015 v 23:09 | Helena.B |  Cestování
Prázdniny se nám chýlí ke konci a jak se tak dívám na svých několik prázdninových článků, ani jeden není z cest. To ale neznamená, že jsem seděla doma. Pár cest jsem podnikla. Pravda, nebylo do do ciziny, co naděláme, prasátko je prázdné, ale po okolí se dá cestovat i za málo peněz .
Jak mnozí víte, občas si vyrazím do přírody s naším dámským turistickým spolkem. Bohužel, v poslední době se všechny potýkáme s menšími, či většími rodinnými problémy a dát pár ženských dohromady je velmi těžké. Nedávno, když ještě teploměr nepřekročil třicítku, jsem využila poznatků z našeho cestování a pozvala rodinu jednoho ze synů na výšlap po okolí. Část cesty jsme si zkrátili autobusem. Než totiž projedete naši vesnici, urazíte hned několik kilometrů, takže i ta humna jsou malinko rozsáhlejší Usmívající se. Po místní asfaltce jsme vyšlápli pěkně do kopce k rozcestníku a dále k naší krásné lesní kapličce.




O lesní kapličce se zvoničkou jsem zde už také psala. Tady jsme si na chvíli odpočinuli a pokračovali v cestě.


Jak vidno i v našich lesích máme kůrovce a je to smutný pohled. V těchto místech stál krásný kus lesa, kde se dalo najít hodně hub. Bohužel...


Po výše uvedené naučné stezce jsme sestoupili do sousední vesnice. Leoš Janáček by asi zrovna takový chodníček nezvolil ani do svého díla. Chodníček byl velmi strmý a zatarasený minimálně čtyřmi vyvrácenými stromy. Určitě to nebylo dílo přírody, ale někoho, komu prostě vadí přítomnost turistů. Ale všechno jsme zvládli ve zdraví a těšili jsme se na posezení v areálu Na mlýně. Ten se nachází u silnice vedoucí z vesnice Kozlovice do Hukvald.


Celý areál vznikl před pár lety. Uvnitř hospůdky i venku je příjemné posezení. Ten den tu měli hned tři vodníky, mlýnské kolo se svižně otáčelo a otáčel se také personál...


Pivo, vyráběné v kozlovickém pivovárku, bylo výborné přišlo po dlouhé cestě k duhu.


Tak, to je jeden z vodníků.
Původně jsem myslela, že ukážu více fotek, ale protože jsem se na toto místo dostala ještě jednou, rozhodla jsem se, že o něm napíšu samostatný článek.




Je to neuvěřitelné

27. srpna 2015 v 22:51 | Helena.B |  Rodina
Když mne moje sestra, někdy na jaře, oznámila, že jsem s mužem pozvaná na rodinnou oslavu s velkou kulatou číslicí, nechtělo se mi věřit, že je to tak.
Melu to sice stále dokola, ale když se řekne Zlatá svatba, tak vidím bábinku v šátku a dědulku v klobouku a s fajfkou. Časy se ale změnily. Je to jinak. Upravená a usměvavá bábinka v mladistvém oblečení a svými vědomostmi strčí lehce do kapsy o mnoho mladší ročníky. Osmdesátiletý dědulka, bez holí na horách, nebo ve slušivém oblečku na kole, také není žádná zvláštnost. Samozřejmě velkou roli hraje zdraví. Pokud to neslouží, jak má, tak je to o něčem jiném.
Příjemné setkání s oslavenci "novomanželi", příjemné setkání s jejich třemi úspěšnými dětmi a jejich rodinami, roztroušenými po republice i u sousedů, na Slovensku, se konalo minulou sobotu. Teprve tam si člověk uvědomil, jak čas neúprostně letí, kolik nám přichystal radostí i strastí a jak je to krásné a důležité mít velkou, soudržnou rodinu.




Svatební kytice, sestavená podle originálu na svatební fotografii...

Víc už psát nebudu. Oslavenkyně šla z oslav přímo na další směnu, t.j. užívá si posledního týdne prázdnin s vnoučaty, ale určitě se brzy ozve a ukáže vám, jak taková významná oslava vypadá....Usmívající se









Květo a Honzo, hodně zdraví, štěstí a trpělivosti do dalších let!

Horké letní pozdravení

15. srpna 2015 v 18:36 | Helena.B |  Zahrádka
O tom, že horko nás už dlouho sužuje, nemusím psát. Každý to má po svém. Nejlépe vegetují ti, co mají u domu bazén. Myslím, že se žádné léto tolik dnů necachtali, jako letos. Potom se mají dobře ti, co nemusí do práce a co mají doma aspoň kousek stínu, jako já. Já toho stínu mám celkem dost, naše chalupa je stará a je v ní příjemný chládek, proto, pokud nemusím, vůbec nevylézám. Samozřejmě musím zalévat kytky na zahradě i v truhlících, ale už skoro není z čeho. Studna se nestačí naplnit. Na ostatní máme naštěstí veřejný vodovod.
Na zahradu je žalostný pohled. Trávník zmizel, ze stromů padá listí a nedozrálé ovoce. To všechno jsem vynechala a na fotkách ořezala. Ukážu aspoň to, na co se dá dívat.


Nejdřív vás pozvu do skleníku, bez kterého bychom tady, v podhůří Beskyd, nemohli vegetovat. Trošku si hrajeme na vinaře, ale letos se nám nějak nedaří. Hroznů je sice hodně, ale není to ono.



S rajčátky je to lepší



Léta trpíme ve skleníku vosíky, nikdy jsme jim neublížili a oni neublížili nám. Letos jsou ale velmi agresívní. Zjistila jsem to, když mi nečekaně uštědřili najednou hned pět žihadel. Naštěstí jsem tvrďák a působilo to na mne asi, jako šlehnutí kopřivami. Zato milí vosíci budou mít pro příští rok utrum! Budou si muset najít jiné bydliště.


Ještě, že máme do skleníku dva vchody, jeden je stále obsazený ...


Ještě snímek pálivých papriček. Vloni jsme si koupili jeden květináček v obchodě. Letos je mají také, ale my jsme si vypěstovali svoje. Mají fialové kvítky, papričky jsou nejdříve fialové a potom zčervenají.


Přesuneme se na zahradu, kde pilně zalévám i tyto drobné cínie


Ptáčci se nám starají o rozmnožování líčidla jedlého. Plody jsem jíst nezkoušela, ale když na ně zasvítí sluníčko, nádherně se lesknou.


Slunečnice se mi letos vydařily, jsou to taková náhradní sluníčka...


Začíná nám to zavánět podzimem


Trochu přírodní dekorace


Trochu hmyzí krásy nakonec








Ještě nekončím, musela jsem vypnout počítač, protože nám tu několik hodin bouří a dokonce vydatně sprchlo a najednou je zase všechno jinak. Budu to muset zopakovat, protože se blíží další bouřka.
Přeji vám pohodový víkend.

Veselá háčkovaná podkafíčka

4. srpna 2015 v 23:22 | Helena.B |  Tvoření
Pro neznalé bych asi měla napsat podložky pod ledacos, ale mně se zalíbil název "podkafíčka"Usmívající se. Návod jsem objevila v červnovém časopise Rozmarýna. Barvičky byly takové letně veselé, že jsem neodolala a pustila se do práce. Nejsem žádný expert na háčkování, v podstatě se učím. V mládí jsem si uháčkovala svetr, ale od té doby jsem toho hodně zapomněla.


Můj kávový hrníček má na odvrácené straně ještě zelený kvítek...


Protože mne háčkování začalo bavit, pustila jsem se do další sady





U nás doma se stále hledá nějaká podložka a těch není nikdy dost, snad se i tyto budou hodit. Navíc jsem si krásně procvičila svůj nemocný palec, pan doktor říkal, že s ním musím hodně hýbat, že zatím mají náhradní klouby jenom za kyčle a kolena...