Červen 2015

Moje letní aktivity

15. června 2015 v 15:56 | Helena.B |  Zahrádka
Podle první fotky je jasné, že moje současné letní aktivity nejsou leh u vody, plavání, jízda na kole, či jiné "zbytečnosti", ale poklus po zhradě, opakovaně s kopce-do kopce, se závažím, t.j. 2 stejně velké zelené umělohmotné konve, po okraj naplněné vodou, dále prohlížení, hlídání a sběr úrody třešní, která je letos velmi velká, dokonce ze země přístupná, ale ze strany přízně o ni není velký zájem. Už jsem rezignovala a přenechala celou úrodu špačkům, počítám, že se jich tu slétá min. 20 kousků.


Není to krása? Na trhu v pátek je prodávli po 110,- Kč/kg. Ať se špačci pomějí!


Kromě zahrady pečuji ještě o skleník, kde pěstujeme 2 keříky vinné révy. Pokud se nic nesemele, bude velká úroda. Odborníci by asi kritizovali, ale my jsme čistí amatéři a celkem se nám daří.


Levandule začíná kvést


Opožděně rozkvetla i naše miniazalka. Už jsem myslela, že je s ní konec. V kořenech se jí usídlil nějaký hlodavec, ale vyhnali jsme ho proudem vody a kytička se nám odměnila...


K létu patří také ryze letní pokrmy. Třeba lívanečky z ovesných vloček s čerstvou jahodovou marmeládou, jogurtem a kupovanou jahodou. Zahradní jahody u mne na zahradě nenajdete, mám tady jenom koberec z jahod lesních, které jsem si vloni přinesla a velmi se mi tu rozrostly.


O víkendu jsem pekla rebarborový koláč s tvarohem...


Další výsledky mých aktivit. Sušené květy černého bezu, jahodová marmeláda, sušená meduňka, máta a dobromysl. Z meduňky a máty vařím velkou konvici čaje, který zchladím a přidávám ho do limonád nebo ho jenom tak popíjím. Smíchaný se sirupem z černého bezu, který jsem rovněž vyrobila, je moc dobrý.

Všimněte si, prosím toho nádherně zbarveného květu tořivky. Je to moje chlouba, rostlinka byla už skoro na odpis, ale podařilo se ji zachránit.

Ještě jsem nevyjmenovala nelítostný boj se slimáky, pletí, okopávání, kosení trávy a opět zalévání a hnojení. Kdo má zahradu, bude vědět...

Zdravím všechny zahrádkáře i ty bez zahrádky a přeji pohodové dny.









Za zvířátky do ZOO

5. června 2015 v 22:54 | Helena.B |  Cestování
Každoročně slibuji svým vnučkám, že je vezmu do ZOO v Ostravě, ale každoročně skutek - utek, sliby - chyby. Máme to sice z humny, asi 20 km, ale stále to nějak nevychází. Naposledy jsem tam byla, když byli moji kluci ještě školáci. Proto jsem uvítala, když místní seniorklub v květnu uspořádal zájezd do Ostravy s návštěvou ZOO a ještě dvou tamních atrakcí o kterých se zmíním později. Ihned jsem se přihlásila, abych tam v klidu všechno prozkoumala a abych následně mohla vnučky zahradou provést.


Jak je vidět z první fotografie, počasí nám zpočátku nepřálo a poslalo nám drobný deštík. Naštěstí se v areálu nachází plno přístřešků a zastřešených odpočívadel, takže nás nějaký deštík nemůže rozházet.


"Je nám z toho špatně, jsme nemocní a můžeme uhynout. Nejvíce nám chutná tráva, seno, případně granule z automatu. Vaše kozy a ovce"


Hlavně jsem se ale jela podívat na malou sloničku, která se před rokem narodila a která měla velkou smůlu, ale je statečná a dobře prospívá i když její budoucnost je velký otazník, proto jí zatím nedali žádné jméno. Na obrázku za ní je o něco větší slůně - samička, jmenuje se Rashmi (Paprsek) a narodila se v ostravské ZOO v roce 2011 a je to první odchované slůně v historii českých a slovenských zahrad.


Samice s mláďaty jsou chovány odděleně od samce, ten sleduje okolní dění v sousední ohradě.


Stejně tak jsou odděleny i samičky zeber, jsou to krásná zvířata.


Překrásní jsou i plaměňáci, jejich stanoviště se za tu dlouhou dobu vůbec nezměnilo, zato mnohé přibylo a zahrada se stále rozšiřuje a vylepšuje.


Tak tahle kráva tu kdysi nebyla


A nemá se po ni lozit!


Toto už možná není pravda, ale keře rododendronů a azalek mnoha barev jsou vysázeny podél cest a tenkrát zářily, až oči přecházely.


U rybníčku s kachničkami jsme se zastavili a uposlechli jsme nápisu na velké ceduli, nekrmili jsme ptáčky vlastní svačinou, ale zaplatili jsme 5 Kč,


...otočili jsme kličkou a odebrali krmení


Těch rybníčků tam bylo několik. U jednoho jsme objevili boty s ještěrkami. Vtipné, že?


Výstražných tabulek tu bylo opravdu hodně, opatrnosti nikdy nezbývá! Myslím, že jsme prošli asi tak polovinu zahrady, ale to nevadí, určitě se sem brzy vrátíme s vnučkami.


A něco opravdu moc pěkného na konec...