Červen 2014

S vůní levandule

28. června 2014 v 21:05 | Helena.B |  Tvoření


Letošní úroda levandule je největší, jakou jsem kdy měla. Může za to mírná zima a tak trošku už vím, jak na ni. Už pár dnů stříhám, suším, pletu copy a stále jí na záhonu neubývá. Proplétám se mezi keříky a čekám, kdy se mi nějaká včelka pomstí za to, že ji obtěžiuji při práci, zatím se tak nestalo.




Copů jsem napletla už hromadu a všechny jem je darovala. Škoda, že kytičky nevydrží suché trošku déle pohromadě.




Včera jsem vyzkoušela něco nového. Na drátěný korpus jsem postupně navazovala tenčím drátkem drobné kytičky. Naivně jsem si myslela, že to bude raz-dva, ale zabralo mi to celé odpoledne.




Dílo bylo dokonáno a umístěno na vstupních dveřích. Jsem zvědavá, jak dlouho vydrží.



Nakonec malý experiment. Pustila jsem se do výroby levandulového oleje. Návodů je na internetu mnoho. Já jsem použila slunečnicový olej, který jsem nalila do sklenice na snítku levandule. Sklenice se opatří uzávěrem a umístí se na slunné místo, kde si pobude několik týdnů. Potom se přecedí a naleje do vzhlednějších lahviček. Levandulový olej má široké použití, vnitřní i vnější, na krásu i na zdraví . Nechám se překvapit.Usmívající se







Čas dovolených a prázdnin začal. Já mám od zítřka vnučky na prázdninách. Těším se, že si to krásně užijeme. Přeji vám všem krásný zbytek víkendu a těm, kdo máte dovolenou, ať vám ji nic nezkazí!!Mrkající

Život plyne, jak voda...

24. června 2014 v 13:33 | Helena.B |  Rodina
O víkendu se u nás slavilo. Slavila jsem já a vůbec se mi o tom nechce psát. Dříve narození pochopí. Jenže to bych se zase nemohla pochlubit s tímto krásným dárkem, který mi upekla a nazdobila snacha Ivetka. Celé dílo, do posledního detailu, je její práce, snad až na ty bílé kuličky. Už jsem tady ostatně pár jejích dortů ukázala. Ivetka je amatér a samouk.


Jak jsem se krásně vyhnula tématuUsmívající se!


Bylo mi líto dort rozkrojit, ale nakonec k tomu došlo. Byl moc dobrý.


Také jsem dostala tuto krásnou anturii


Ještě kytici gerber


Obrázek od Markétky, která se nemohla oslavy zúčastnit, protože byla nemocná. Takové dárky jsou nejmilejší.


Roky plynou, jak voda a já svůj článek velmi ráda ukončím. Příště navážu na poslední fotku, protože v přírodě se člověk cítí na dvacet, pokud je ovšem rozumný a nedává si nesplnitelné cíle a všechno kolem si náležitě vychutnává.




Sklízím, suším, křečkuji...

14. června 2014 v 18:54 | Helena.B |  Zahrádka
V minulých dnech jsme se trošku víc ohřáli. Já se přiznám, že jsem celý týden, až na nějaké neodvratné povinnosti, strávila v zatemněném bytě, kde je po celé léto nádherný chládek. Odmítla jsem výšlap s kamrádkami do hor, tam prý nebylo o nic lépe a dobře jsem udělala, protože to by byl asi můj konec. Každý večer byl nástup s konvemi plnými vody, posilovna zadarmo, však to mnozí znáte...
Že se příroda prodrala hodně kupředu, to také nemusím připomínat. Nastal čas sklizně. Letos nám odpadlo třešňobraní, protože jedna třešeň nějak onemocněla a druhou obrali špačci, také dobře! Za chvíli nám to nahradí jabloně, které jsou letos pořádně obsypané jablíčky.




To je, co? Musím vás ale zklamat, ty jsou z farmářských trhů. Jahody jsme jaksi nestačili už několik let obnovit, tak jsem si udělala radost touto cestou a pořádně jsem si jich užila, třeba jenom tak s cukrem, mňam!




Poslední kousky skončily v koláči podle skvělého receptu od Alis. Dnes jsem čerstvé jahody nahradila zavařenými meruňkami. Koláč dopadl opět velmi dobře.




A tady je ukázka mé sklizně. K voňavé mateřídoušce a dalším bylinkám přibyla nasušená meduňka.



Tymián sklízím poprvé




Opět tymián. Tento způsob sušení jsem okoukala v pořadu o bylinkách, který běží na ČT1 vždy v neděli v podvečer. Rukávec, punčochu nebo tunel jsem "za babku" zakoupila v jednom sekáči. Nahoře je očko na suchý zip, takže se dá umístit kamkoliv. Je to super nápad. Jsem nadšená!



Abychom jenom nesušili, tak tentokrát budeme mrazit kopr. Kopr se mi nedaří na zahrádce vypěstovat. Jediný způsob je rozhodit zjara do skleníku semínka a než začnou rajčata a papriky plodit, rychle sklidit, nasekat a zamrazit.




A teď trochu letní romantiky. Začíná kvést levandule. První tři kytičky se už suší, na větší sklizeň si ještě musím chvilku počkat.




Včera do noci jsem zkoušela, jestli jsem nezapomněla plést levandulové paličky nebo copy? Podařilo se!








Přeji vám příjemný víkend.

Střípky ze zahrádky

3. června 2014 v 21:50 | Helena.B |  Zahrádka
Uplynuly už dva týdny a já nejsem schopná napsat nový článek. Mám plno námětů a fotek, ale chybí mi čas. Skoro denně totiž dojíždím k synovi a snaše, kteří momentálně potřebují moji pomoc. Zopakovala jsem si krmení novorozeňátka, přebalování a to ostatní, co takové miminko vyžaduje. Je to náročné a večer mne už nic kloudného nenapadá. Když se ale nedaří a na duši padne splín, vyřeší to zaručeně příroda...


Už dlouho jsem se chystala připravit med ze smrkových výhonků podle receptu blogerky Natty. Příprava je jednoduchá a ta nádherná vůně, která se při vaření line, no paráda!


Místo medu jsem sice vyrobila hustý sirup, ale i ten bude dobře sloužit proti kašli nebo jenom tak na mlsání.


Kopretiny máme ještě na zahradě a já je musím mít ve váze i když jejich "vůně" se nedá s vůní smrkového medu vůbec srovnat.


Před pár lety jsem dostala od syna v květináči malinký keřík, který jsem zasadila na zahradě. Dlouho se nedělo nic, až vloni mě, tentokrát už veliký keř, překvapil drobnými růžovými voňavými kvítky. Letos je zase o kus větší.


Včera jsem nakoukla ke Květě a ta mi připomněla, že i pivoňky se dají s úspěchem sušit. Vloni jsem sušení prošvihla, tak uvidíme, jestli se to letos podaří. Možná, že pivoňky jsou už příliš rozkvetlé.


Mateřídouška mi letos kvete poprvé. Pustila jsem se do sklizně. Mateřídouškový čaj je velmi lahodný...


Na zahrádce nemusí vždycky jenom všechno zářit. Trochu mě vylekala tato žabka, která se dokonale kryla s okolím.



Nakonec moje chlouba. Už druhou sezónu mi takhle krásně roste i kvete. Však už jí jde naproti kamarádka, tu jsem si pořídila vloni. Snad příští rok ukážu celý růžový, vlastně červený nebo rudý, tunel Usmívající se.








P.S. Omlouvám se, že nestíhám navštěvovat vaše blogy a když už někam zavítám, tak vynechám komentář, snad se to brzy zlepší.