Listopad 2013

Už čtyři roky

28. listopadu 2013 v 22:27 | Helena.B |  Vesele i vážně
Uteklo to a opět slavíme! Už jsou tomu čtyři roky, kdy jsem poslala někam do neznáma svůj první článek. Jaká byla radost z prvních komentářů! Všechno to byl vlastně takový experiment. Celý rok 2009 pro mne znamenal něco nového. Nemusela jsem už brzy ráno vstávat do práce, mohla jsem se plně věnovat sobě i svým blízkým. Kromě knih, na které jsem si vždycky našla čas, jsem začala oprašovat dočasně odložené a objevovat nové koníčky. Blogování mě tenkrát opravdu nadchlo. Měla jsem plno plánů. Musela jsem se ale hodně učit s počítačem i s foťákem.
Během těch čtyř let se také u nás doma mnoho událo. Ke dvěma vnučkám přibyly ještě dvě, pochovali jsme naše dva pejsky, manželovi přibyly dvě endoprotézy. Magické číslo 2 Usmívající se ! Přemýšlím, jestli tam mám ještě nějaké ty dvojky. Ano, dprožila jsem dvě krásné dovolené v zahraničí, fotím druhým foťákem a už druhé Vánoce budeme u stromečku jenom, dva. Trošku smutný konec mé rekapitulace.
Počáteční nadšení pomalu opadlo. Nějak jsem zlenivěla. Foťák už nenosím na každém kroku a když ho mám, tak se mi ho zase nechce používat. Můj blog je zaměřený mnoha směry, to je možná chyba, ale tak jsem to chtěla od začátku. Chtěla jsem také více psát, jenže jsem zjistila, že čím více lidí z mého okolí o blogu ví, tím hůř se mi píše. Někdy si dávám otázku, jestli to moje blogování má nějaký smysl, ale to opravdu jenom někdy. Kdybych blog zrušila, určitě by se mi brzy začalo stýskat.
Už zítra vstoupím slavnostně do prvního dne pátého blogoroku. Než tak ale učiním, musím poděkovat především vám všem, věrným návštěvníkům, teď bych měla jmenovat, obávám se ale, abych na někoho nezapomněla, však vy sami víte. Samozřejmě děkuji také těm, kteří ke mně zavítají náhodou.
Na úplný konec jeden důležitý poznatek. Všichni blogující vrstevníci mi určitě dají za pravdu, že s blogem se stárne pomaleji Usmívající se.





Krajkářský veletrh

23. listopadu 2013 v 13:24 | Helena.B |  Tvoření
Já vím, že jsem už ukázala hodně fotek z různých rukodělných výstav, které jsem v tomto roce navštívila, ale na pěkné věci se člověk vždycky rád podívá. Před týdnem se konal už 11. valašský krajkářský a řemeslný veletrh ve Valašském Meziříčí, kde jsem se ocitla poprvé, díky svým známým. Veletrh se konal v budově místní střední průmyslové školy, která se zaplnila od sklepa, tedy od tělocvičny, až po půdu, nejenom krajkářkami a krajkami, ale i jinými řemesly. Už od jejího otevření bylo narváno, proto jsem možná nevyfotila to nejpěknější nebo nejzajímavější, ale aspoň něco.


Paní krajkářky při práci. Prodával se zde veškerý materiál, včetně podvinků, dávaly se rady, vyměňovaly se vizitky...


Krajkářské řemeslo převládalo, ale byla zde zastoupena i jiná řemesla.


Třeba můj oblíbený drátek



Byl tu i pan dráteník, který předváděl svoje umění na nádobách a jeho paní, ta se zase věnovala korálkovým vánočním ozdobám. Myslím, že je babi Maňasová bude znát, pěkně jsme si popovídali.



Ukázka zdobení perníčků


K perníčkům patří formičky a různá udělátka. Tento stánek mě fascinoval. Vzpomněla jsem si na Vlastu nebo Alis a jejich perníčky. Na moje příležitostné pečení se mi cena jedné formy zdála vysoká, ale beru, je to umělecká práce z kvalitního dřeva... Nakonec jsem u sousedního stánku neodolala a koupila si jednu formu, která byla mnohem levnější, tak vyzkoušíme a uvidíme.


Vánoční ozdoby z korálků. Materiálu pro různé tvoření bylo všude plno, každý si přišel na své. Kdo chtěl, sehnal zde také krásné dárky pod stromeček z keramiky, krajky, pedigu, hedvábí, perníku atd....



Když se ty Vánoce blíží, tak se trošku naladíme...




Zvonky pro babinec

14. listopadu 2013 v 18:09 | Helena.B |  Drátkování
Blíží se adventní čas. Obchodníci nabízejí s velkým předstihem vánoční zboží a různé spolky, spolužáci, kamarádi a kmarádky zase svolávají už od časného podzimu "předvánoční" setkání. Podle zkušeností z předešlých let má před Vánocemi totiž málokdo čas, těžko se v prosinci rezervuje místnost v restauraci a dalších několik důvodů by se ještě určitě našlo. Já už jsem od konce října absolvovala tři taková setkání. Zrovna na včerejšek byl svolaný předvánoční babinec s bývalými kolegyněmi ze zaměstnání. Scházíme se spolu několikrát do roka. Hned jsem toho využila a spojila příjemné s užitečným a pustila se po roce opět do drátkování.




Drátek se špatně fotí, proto se omlouvám, lépe to nešlo


Tmavé zvonky ze šedého vázacího zahradnického drátku 0,5 mm dělám ráda. Výměnou slavnostní mašle za provázek nebo kostkovanou, či jednobarevnou mašličku mohou dekorovat byt po celý rok.


Polystyrénový zvonek, drátek 0,4 - 0,5 mm, několik potřebných kleští, mašlička a je to!


Nakonec celofánový sáček a stejná mašlička. Nezbyl ani jeden zvonek. Domů jsem přivezla prázdný košík. Snad jsem udělala holkám alespoň malou radost.





Nitěná grafika

11. listopadu 2013 v 23:12 | Helena.B |  Tvoření
Většina tvořivých blogů již zahájila předvánoční sezónu.Vytlačované perníčky, háčkované i jiné ozdůbky atd. Ani já jsem nechtěla být pozadu a proto jsem dnes absolvovala minikurz na výrobu vyšívaných vánočních přáníček technikou, které se říká "nitěná grafika".


Stejný kurz jsem absolvovala před několika lety, ale moc mě nenadchl. Technika mě hodně potrápila a já jsem nedoufala, že se k ní ještě někdy vrátím. Ale nikdy neříkej nikdy! Dnes jsem jako náhradník nastoupila za jednu kolegyni a všechno bylo úplně jinak. Možná, že to bylo změnou lektorky, nevím...


Prostě vezmete tvrdší papír, přes šablonku si vypícháte špendlíkem dírky, nvléknete si dlouhatánskou dvojitou nit a potom už jenom protahujete a protahujete, občas také páráte, až je obrázek hotový.



Tyto dva obrázky jsou z dnešního dne


Toto přáníčko jsem vyráběla v předešlém kurzu


Modrý zvoneček mi darovala kamarádka, která absolvovala kurz vloni a tak mě možná i trošku nalákala.


Nakonec jsem si ještě vyšila rybičku a zvoneček.






Dnes jsem si také koupila svíčky na adventní věnec a plno materiálu na další tvoření, prostě už mě to také chytilo...

Za chladných podzimních večerů

5. listopadu 2013 v 9:43 | Helena.B |  Knihy
Venku už je brzy tma a navíc to u nás včera pořádně studeně foukalo. Vítr mi dokonce smetl z okna truhlík s muškáty, které mi ještě za oknem kvetou. Jiné roky dávno odpočívaly ve sklepě. Vloni napadl už koncem října sníh, ale v listopadu bylo zase krásně a celkem teplo.
Každopádně je tento čas jako stvořený pro pěknou knížku nebo pro nějaké to tvořeníčko. Tvořeníčko nechám tentokrát na jindy. Zato dám tip na dvě knihy, které, ač to tak nevypadá, mají mnohé společné.



Román má ještě pokračování, druhý díl se jmenuje "Všechny sny světa", zatím jsem ho nečetla.


Stejná doba, hlavní hrdina je rovněž ruský šlechtic, po jednom z rodičů Čech


Obě knihy se čtou jedním dechem. Vřele doporučuji.





Pro Fukčárinku : Maruško, konečně jsem se dočkala a dostala se k "Přemyslovské epopeji II"Usmívající se. Přes její tíhu, čítající 632 stránek, ji celkem pohodlně čtu vleže před spanímUsmívající se.