Březen 2013

Veselé?

31. března 2013 v 17:31 | Helena.B |  Velikonoce
Nevěřili jsme ještě včera do půlnoci, vlastně do 23.00 hod. zimního času, že to přijde a ono přišlo! Hodiny jsme poctivě přeměnili ještě večer, abychom nezaspali, protože byly nahlášeny návštěvy, které jsme chtěli absolvovat dnes. Zítra tak, jako každoročně, jsme měli v plánu hned ráno vyrazit do přírody.


Takto nás přivítala velikonoční neděle. Potřeby našich pěvců nezstaví ani sníh, nedalo se nic dělat a museli jsme jít krmit. Snímek je pořízený kolem deváté hodiny.


Sníh byl pro mne šok, ale velkou radost jsem měla ze stehlíků, kteří se u nás objevili poprvé


Stehlíci obsadili celé krmítko a sobecky vyháněli ostatní ptáčky


Tento snímek je pořízený asi kolem jedenácté hodiny, to už byly návštěvy odvolané a my s taťkou sedíme doma opuštění a zasypaní, ale zásoby jídla máme aspoň na týden, hlady tedy neumřeme.


Odpolední focení, to už jsme absolvovali, myslím celkem zbytečně, odklízení sněhu, už je ho víc, než půl metru


Bystré oko možná pozná zasypaná barevná vajíčka



A chumelí a chumelí a sněhu přibývá...

Veselé velikonoce !

30. března 2013 v 13:22 | Helena.B |  Velikonoce



Dlouho jsem hledala inspiraci pro své velikonoční přání. Tak asi tak. Je tam všechno, vejce i počasí a oni s tím sněhem straší už od zítřka. Vůbec se mi to nechce věřit. U nás je dnes sice mírně pod mrakem, ale celkem příjemně, jako by příroda vybízela, abychom už konečně vyrazili na zahradu.
Každopádně přeji všem krásné Velikonoce, ať už za pecí nebo někde venku!!




Vítání jara

25. března 2013 v 17:09 | Helena.B |  Jaro
Nevím, jestli je povoleno vítat jaro i se sněhem, ale když to asi jinak nepůjde...


Tento snímek je pořízen v sobotu 23.3. a jsem na něj patřičně hrdá i když není kvalitní, protože vyfotit našeho strakapouda v akci, to je velké štěstí.


Ve stejný den. Měla by to být podle atlasu pěnkava, máme jich tu pěkné hejno a také hejno čížků, ti jsou ale čiperové a jejich fotky se těžko pořizují.


Ptáčci to u nás nemají jednoduché otom svědčí tento snímek. Synova kočka Amálka je stále v pohotovosti...


Když to doma vypadá jako v lednu, vydala jsem se tedy vítat jaro do města. Na frýdeckém zámku včera probíhal velikonoční jarmark. Sluníčko sice svítilo, ale noční desetistupňový mráz byl i dopoledne všude znát.



Paní prodavačka se dokonce zabalila do deky


Paní v kožichu a pendreky XXL


Zajíci ze sena


A trošku jarní zeleně, to už vypadá veseleji. Na zámku bylo plno krásných věcí k vidění, řemeslníci a prodavači se snažili, muzikanti vyhrávali. Jarmark se nekonal jenom venku, ale také v prostorách zámku, takže bylo možné se i ohřát (a to i vnitřně ). Moje fotky jsou jenom malý zlomek toho, co bylo k vidění, v davu se špatně fotí a také, co si budeme povídat, když máte doprovod, který vedle vás přímo trpí právě tím davem, tak se nedá nic dělat. Příště na to musíme jít jinak!






Jaké budou Velikonoce, toť otázka! Asi takové, jaké si je uděláme. Já osobně bych se moc ráda už konečně ohřála.

Recyklace

20. března 2013 v 20:28 | Helena.B |  Tvoření
V posledním vydání kreativního časopisu "Ona ví" jsem objevila úžasné zdobení z těch nejdostupnějších materiálů, které se v domácnosti najdou.


Poznáte, o čem je řeč? Jsou to obaly od vajíček, roličky od toaletního papíru a papírových utěrek. Protože jsem měla k dispozici dva neozdobené věnečky a dekorativní klobouk, obojí z nedávného pedigového pletení, využila jsem této příležitosti a pustila se do díla. O víkendu mi pilně pomáhala vnučka Natálka, její věneček je ten vlevo. Původně jsme chtěly kytičky barvit, ale nakonec jsme se rozhodly ponechat původní vzhled papíru. V podstatě každá kytka je originál, nic není okopírované. Obaly od vajec mají různé odstíny a různé tvarování a prohýbání, s každým střihnutím jsme objevily nový tvar a strašně nás to bavilo. Použily jsme lepidlo Herkules, u některých kytek tavnou pistoli a tu také k přilepení na korpusy. Nejdřív jsem měla strach že si pedig zničím, ale zjistila jsem, že se zdobení dá bez následků odlepit.


Byla to taková rychlovka, proto zdobení není moc dokonalé, pokud se k této technice někdy vrátím, dám si více záležet.




Letos a vloni

17. března 2013 v 19:23 | Helena.B |  Jaro
Nevím, jak kde, ale u nás je stále sníh a mrzne. Nedalo mi to a prolistovala jsem svůj archív a co jsem objevila? Že vloni v tyto dny bylo nádherné počasí, kytičky kvetly a tráva se začínala zelenat.


Porovnejte sami


A teď ty kytičky


Lýkovec v plném květu i s motýlem


Lýkovec nesměle pučící se sněhem


Bledule


Bledule letošní


Ještě jedny





To jenom tak, aby řeč nestála, stále nestíhám. O víkendu jsem měla po dlouhé době doma nejstarší vnučku, bylo veselo, četly jsme knížky a něco pěkného jsme vyráběly. Co to bylo, s tím se pochlubím příště. Snad se mi konečně podaří napsat více článků a věnovat více času oblíbeným blogům.
Přeji všem pěkný nový týden.

Trošku jarně, trošku velikonočně

11. března 2013 v 17:39 | Helena.B |  Pedig
Během posledního měsíce jsem upletla pár dalších zbytečnůstek z pedigu, všechny jsou laděny do jara


Věnečky jsou univerzální, tento věneček jsem pletla na Vánoce, stačí vyměnit ozdobu


Tento je nový, možná, že stužky vyměním za něco jiného, uvidíme...


Když jsem pletla košík - vajíčko, uvažovala jsem, co s ním po Velikonocích


Zrovna bylo Anežky a já jsem měla koupenou malou panenku, jenže Anežka má sestřičku Markétku, které by to bylo líto. Upletla jsem tedy ještě jedno vajíčko, dokoupila ještě jednu panenku a ušila peřinky. Oblečení panenek už je na mamince.


Posledním výrobkem je dekorační klobouk, který také ještě dostane nějakou výzdobu


Růže v pozadí jsou pravé


Pantoflíček je od syna




Přeji všem krásný nový týden, sluníčka bude asi pomálu, ale my to přežijeme, pak už určitě to jaro přijde, příští týden ve čtvrtek!

Už to nebude dlouho trvat

4. března 2013 v 22:15 | Helena.B
Konečně se po dlouhé době objevilo sluníčko a lenochy to vytáhlo do přírody. Přesto, že u nás je vidět někde ještě sníh, zahlédla jsem dnes na jedné zahrádce rozkvetlé sněženky. Ty ale nemám vyfocené. Na blížící se jaro musíme pozvolna, aby nás to moc nezmohlo...


Tato fotka je z neděle, je na ní vidět ještě sníh


Tato a následující fotky jsou z dnešního předjarního výletu, opět někde se sněhem


Vyšláply jsme si s holkami na kopec, zvaný Štandl. Kysi tu prý byl hrad, dnes tu najdeme jedině velké jámy jako pozůstatky bombardování II. světové války. Z kopce byl krásný výhled. Budovy vlevo dole jsou součástí jízdárny. Tam jsme pomalu sestupovaly.


Říčka Olešná a brod


Je vidět, že brod je hojně využívaný


V ohradě byl pouze jeden kůň, kterého jsem si musela hodně přiblížit. Byl to parádník, kdopak má doma takový kabátek?







Podle svých dnešních poznatků hlásím, že už to určitě nebude dlouho trvat a toho opravdového jara se brzy dočkáme. Přeji všem krásný sluníčkový týden.

Dortománie II

2. března 2013 v 20:20 | Helena.B |  Rodina
Jeden článek s nadpisem Dortománie jsem napsala a zveřejnila 10. února. Bohužel bylo to zrovna v tom poruchovém blogovém víkendu, který se nás všech nějakým způsobem nepříjemně dotknul. Můj článek tenkrát přečetli dva lidé, než se jeho větší část vytratila do neznáma a nenávratna. Bez vysvětlení a omluvy ze strany provozovatelů blogu, ač jsem je o vysvětlení, či nápravu žádala. Vím, že tak některým poškozeným bylo učiněno...
Dost mě to mrzelo, hlavně kvůli ztracenému času, který jsem nad článkem proseděla.

Abych napravila ten svůj nedodělek, začnu tedy znovu. Naše rodina se v posledních letech dost rozrostla. K mým třem synům přibyly tři nevěsty a zatím čtyři vnučky. Říkám zatím, protože všichni čekáme, že časem přibude ještě alespoň jeden vnuk, ať nevymřeme po meči...
Protože moje maminka vyráběla pro rodinu do posledních let svého života vynikající dorty, rozhodly jsme se se sestrou pokračovat v jejích šlépějích. Možná, že bych to nemusela dělat, protože všechny moje nevěsty výborně pečou, také dorty, dokonce i někteří z mých synů mají vynikající výsledky v této disciplíně, ale "babiččin dort" je babiččin dort... Oříškový korpus, hojně prolitý rumem, zčásti potřený pikantní marmeládou a odlehčeným krémem, nastavený dětskými piškoty, nahoře politý čokoládou na bocích oplácaný mletými oříšky.


Naše rodina začínala slavit vždycky až od konce dubna, bohužel, co jsme se rozrostli, začínáme pěkně od začátku roku. Tento dort je nejstarší vnučky Natálky, číslice napoví.


O pár dnů později slavila další vnučka


Koncem února to byl dort pro nevěstu, už bez čísélka, ale s nepodařeným monogramem, který zavinila zlobivá zdobička. To je ale nepodstatné, podstatná je ta chuť, ta ale je!
Do června mě čekají ještě minimálně 2 dorty, měly by být vlastně 3 (březnoví oslavenci jsou dvojčata).

Tak to je vše, ale pro příště už žádné kalorie! Pěkně batoh na záda, hole do ruky a honem to obžerství napravit! Sluníčko už se konečně ukázalo i u nás, nálada se zvedla o 100%. V posledních pošmourných týdnech se mi nechtělo vůbec nic dělat, teď už to bude určitě lepší.
Přeji všem krásný víkend.

Usmívající se