Listopad 2012

Třetí narozeniny

25. listopadu 2012 v 20:11 | Helena.B |  Vesele i vážně
Já a můj blog oslavíme ve středu 28. listopadu 2012 tři roky společné cesty životem. V poslední době pro nedostatek času sice svého kamaráda zanedbávám, ale jak vidno, nemůžeme bez sebe žít... Nechci tady opakovat, to co jsem napsala při prvním a při druhém výročí, to stále platí.
Chci jenom poděkovat vám všem stálým blogovým kamarádům za návštěvy a milé komentáře.





Já jsem holka praktická a často provozuji několik činností najednou, proto hned tohoto článečku využiji a vyplním jedenáctibodovou anketu, kterou mi poslala Miluška a protože si s novými otázkami dala určitě práci, já ji nechci zklamat.

Zde je:
1. Kolik času ti zabere blogování ?
Hodně, hodně, občas jsem doma proto v nelibosti.

2.Jakou knihu jsi četla naposledy?
"Rodinný podnik" od Ivanky Deváté, ta nikdy nezklame.

3.Co ráda pečeš v neděli ke kávičce ?
Peču v sobotu, ale jenom občas. Na konzumaci kávy a sladkého jsem většinou sama a to je potom znát...

4.Na koho ze školních let nejraději vzpomínáš?
Na lidi ze základky, pravidelně po pěti letech se scházíme, ale je nás čím dál míň...

5.Jaké jídlo nemusíš jíst?
Nejsem vybíravá.

6.Které květiny nejraději pěstuješ?
Ty, které udělají s malým nasazením zahradníka hodně parády.

7.Máš ráda své povolání? Pokud jsi ve věku, když nemusíš do práce, co máš nejraději?
Jsem ve věku, kdy nemusím do práce, přesto můžu říct, že jsem svoje povolání měla ráda, byla to vodařina, stavařina a mapy. Nejraději mám klidné místo doma nebo v přírodě, kde si o samotě užívám svých zájmů.

8.Co tě nejvíce zaujalo na některém blogu?
Těžko říct. Navštěvuji blogy s různým zaměřením. U rukodělných blogů obdivuji šikovnost a nápaditost jejich autorek, u klinářských jednoduchost receptu, u ostatních pak vtip, chytrost a šikovnost. Nemám ráda plané tlachání, vulgarismy a nekonečné hloupé komentáře.

9.Jak trávíš svůj volný čas v zimě?
a) Odhazováním sněhu
b) U kamen s knihou či PC, popř. s nějakou rukodělnou prací

10.Který film tě v poslední době zaujal ?
Nevím.

11.S kým by ses chtěla opět setkat, kdyby jsi se podruhé narodila?
Jenom s dobrými lidmi.



Anketa u mne končí, nevím, komu bych ji dál poslala. Možná, že jsem spíš měla napsat 11 bodů pro zkvalitnění mé blogové činnosti. Snad se to obejde i bez ankety. Ještě jednou díky za vaši přízeň.




Je libo kachničku?

17. listopadu 2012 v 20:01 | Helena.B |  Kuchyně
V poslední době moc nefotím, nějak se mi nechce. Ale tři fotky z minulého víkendu tady přece mám! V neděli bylo Martina, toho sice doma nemáme, ale s tímto datem je spojeno v naší vesnici posvícení, u nás se mu říká krmáš. Je tedy důvod zakoupit kachničku, pokud nám neběhá po dvoře a dát se do díla!



Kachnu nedělám často, možná proto, že se vždycky nepovedla, jak by měla. Letos jsem ji ale začala připravovat úplně jinak a ráda se o svoji zkušenost podělím s těmi, kdo to ještě nevyzkoušeli. Samozřejmě, že zdroj je internet, ale doba přípravy se zde značně rozchází.

Já jsem zvolila tento recept:
Kachnu očistíme, omyjeme posolíme nahoře i uvnitř, pokmínujeme, vložíme na pekáč a druhou částí pekáče přiklopíme, vložíme do trouby a při teplotě 120 stupňů pečeme 4 hodiny. Upozorňuji, že se tak kachna peče nasucho, nepodlévá se!
Po 4 hodinách se poklop odstraní a kachna se dopéká, aby vznikla kůrčička. Po nadzvednutí poklopu budete překvapeni, kolik sádla ptáček "vypotil".

Toto byl můj druhý pokus, ale kachna se mi povedla hned napoprvé, byla měkoučká a tak akorát, ani tučná ani suchá. Jenom jsem si recept trošku upravila, hlavně dobu pečení. Zjistila jsem totiž, že kachnu pod poklopem stačí péct jenom 3 hodiny, potom odstraním sádlo (bylo ho 1/2 litru), kachnu potřu směsí sádla a medu a nechám vytvořit kůrčičku, to netrvá dlouho a kachnu rozporcuji. S knedlíkem a se zelím je to pohádka.






Ke svátečnímu menu patří něco sladkého


A specialita pro diabetiky - jableční šneci z listového těsta, slazení umělým sladidlem se skořicí


Přemyslovská epopej I

9. listopadu 2012 v 19:57 | Helena.B |  Knihy

Tak a mám dočteno!! O této knize jsem se asi před měsícem nesměle zmínila ve svém článku. Moc jsem nevěřila, že knihu dočtu a vůbec jsem netušila, že tak brzy. Kniha má totiž 610 stránek děje plus nějaké ty stránky s dějepisnými údaji.


Od Vlastimila Vondrušky jsem četla pár historických detektivek. Je to takové pohodové čtení. Proto jsem byla zvědavá na jeho další knihy. Knihu jsem četla jedním dechem. Ona je totiž psaná trošku jinak než jiné historické romány. Je seřazena do několika oddílů a ty pak do kapitol. Na začátku každého oddílu je v nadpisu uvedeno období, ve kterém se děj odehrává a v ostatním textu se už nesetkáte se žádným letopočtem, což mě u jiných knih dost deprimuje. Místo klasického stromu života jsou na konci v abecedním seznamu uvedeni všichni aktéři děje, včetně důležitých údajů.
Když jsem se o knize zmiňovala poprvé, měla jsem v komentářích a také v e-mailu kladné ohlasy čtenářů, kteří knihu četli nebo četli jiné knihy od stejného autora. A proč to píšu? Protože jsem v komentářích měla čtenáře, které odrazuje počet stran. Těm vzkazuji, ať na to nedbají a zkusí to. Kniha se vejde i do postele k četbě před spaním! Usmívající se Mám to vyzkoušené, věřte mi!
Tímto zdravím a děkuji za pěkná slova paní Marii, která mi napsala " blogopvou poštou", bez jakéhokoliv zpětného kontaktu.



A těm svátečním čtenářům doporučím tuto útlou knížečku. Takovým knížkám říkám "vlakové". Přečetla jsem ji při jízdě vlakem k sestře cestou tam a zpět.


Pozor, není to jenom o tchyních! Usmívající se



První výsledky

6. listopadu 2012 v 17:01 | Helena.B |  Pedig
Už měsíc chodím do kurzu pletení z pedigu, s prvním košíkem jsem se tady už pochlubila a zde jsou moje další výrobky



Na každém z nich trénujeme nějakou techniku


Z každého kurzu, pokud se zadaří, si přineseme hotový výrobek a když je doma trošku času, snažím se vyrobit duplikát, abych nezapomněla...


To jsou všechny moje dosavadní výtvory. Ubrousek v prostředním košíku zakrývá velké nedostatky, tentokrát jsem si ho nedonesla domů dokončený. Hrozilo mu zničení, ale potom jsem se smilovala a téměř celý rozpletla a nějakým záhadným způsobem dokončila...





Košíkář ze mne určitě nebude, to vím, ale proč to alespoň nezkusit ?

Čas podzimní, skorozimní a dušičkový

1. listopadu 2012 v 20:54 | Helena.B |  O všem možném
Takové byly a jsou poslední dny u nás. Přinesly nám krásné barvičky, potom něco sněhu a teď zase hromady listí a zimu. Moje staré kosti to ven moc neláká, mám raději teplíčko. Přesto jsem se překonala a vyšla odpoledne na zahradu posbírat ještě poslední jablíčka, které jsme před sněhem nestačili sklidit.


A protože vitamínů není nikdy dost, jak praví Fukčárinka, přinesla jsem si včera 20 kg zelí a jala se vyrábět jeho kysanou podobu. Za dva předešlé roky jsem už získala jistou zručnost, tak mi práce šla pěkně od ruky.



Tady je předběžný výsledek, na ten definitívní si budeme muset pár týdnů počkat.


Že se Vánoce blíží, o tom není pochyb. Můj vánoční kaktus, poctivě letněný na zahradě, to už nemohl vydržet a ukázal se nám v plné kráse.


No a že máme zrovna čas dušičkový, pustily jsme se přes víkend s Natálkou do výroby kytiček z listí, kterými jsme ozdobily kytici na hrob.


Tak to vypadalo na hřbitově před pár dny. Když se na to dívám, začíná se mnou cloumat revma...Usmívající se


Nejdřív sníh, potom silný vítr, dušičková výzdoba vzala za své...


K podzimním plískanicím přijde vhod dobrý čaj nebo káva, samozřejmě že s něčím sladkým. Já nabízím k ochutnání tento tvarohový závin, který jsem upekla podle receptu na blogu u Ivy



Iva ho měla tvarohový, já jsem polovinu udělala s jablky. Doporučuji vyzkoušet. Ivi, díky za recept.




Podzimní čas má ovšem i své výhody. Přináší také možnost přečíst si pěknou knížku, zrovna jednu krásnou dočítám. Nebo něco pěkného vyrobit, u mne to jsou košíky z pedigu, se kterým momentálně "válčím". Mnoho pilných tvořilek, jak jsem zaregistrovala, už dělá velké přípravy na Vánoce, tak ať se nám všem daří!