Březen 2012

Krásný vzhled je na ten boží svět...

27. března 2012 v 23:08 | Helena.B |  Cestování



To se tak dnes sešla parta děvčat v nejlepším věku a milovnic naší beskydské krajiny, vyzbrojená turistickou obuví, holemi, foťáky, vydatnou svačinou a dobrou náladou ( i jedna maličká "plaskačka" s něčím ostřejším se našla). Počasí se vydařilo, co víc si mohly přát...


Byla jsem moc ráda, když jsem se dostala do míst, nedalekých mému bydlišti, ale zatím mnou neprozkoumaných


Provázela nás kamarádka, která v těchto končinách, na samotě, prožila dětství a o tom všem napsala už dvě krásné knihy


Řeka si zde vytvořila stupňovité koryto


Příroda se teprve probouzí, ale i tak je krásná


Ač jsme cestou ještě narazily na nějaký ten sníh, motýlům to vůbec nevadilo


A nakonec hádanka :
"Co zanechal na stromě znavený poutník?"



Jarní sesterská výměna a jiné

23. března 2012 v 23:14 | Helena.B |  Tvoření
Zaregistrovala jsem, že na rukodělných blozích prpoběhla nebo ještě probíhá "Jarní výměna". To znamená, že si šikulky dle určitých pravidel mezi sebou vyměňují svoje výrobky a dělají si tak radost.
Já jsem se této akce nezúčastnila, ale s Květou jsme si udělaly svoji malou soukromou jarní výměnu, když jsem před třemi týdny navštívila po dlouhé době svoje rodné město na Hané


Květa se už delší dobu věnuje háčkování a já jsem si u ní objednala tento tzv. kulaťáček, je to taková taštička - kapsička na zavěšení


Kulaťáček jsem vyměnila za sadu nevánočních drátkovaných zvonečků, které už Květa ukázala hned po mé návštěvě. Ale moje sestra byla tak velkorysá a přidala mi navrch háčkované kytičky...Usmívající se


A jak jsem tak kombinovala a přemísťovala, vytvořila jsem takovýto obrázek, ale kytička jako brož se také pěkně vyjímá...




A když jsem u toho mého rodného kraje, musím se ještě s něčím pochlubit :




Tento diplom jsem úplně nečekaně obdržela od Janky, ani jsem nevěděla, že se účastním soutěže.Je jasné, že jsem měla velkou radost...

Ještě jednou Želary

21. března 2012 v 14:09 | Helena.B |  Knihy

V únoru jsem tady dávala tip na dobré čtení, byla to kniha Jozova Hanule od Květy Legátové, podle které byl natočen krásný film Želary. Film jsem viděla několikrát, moc se mi líbil, ale ke knize jsem se dopídila až po několika příznivých referencích. Vedle Jozovy Hanule tu je ještě kniha Želary, kterou jsem dočetla před pár dny. Podle té první, jak už jsem napsala, byl natočen film a ta druhá popisuje osudy želarských postav ještě před tím, než do obce přichází Jozova žena. Obě knihy jsou moc pěkné a hlavně čtivé.
Jsem ráda, že můj první článek měl takový ohlas a že mě mnozí v četbě druhé knihy předběhli...Usmívající se








Nádherný víkend

18. března 2012 v 18:26 | Helena.B |  Jaro

Nadpis mluví za všechno. Nevím, jak kdo, ale já jsem těm předpovědím na tento víkend moc nevěřila a také mne to počasí dost zaskočilo. V pátek jsem ještě oblékala zimní bundu a boty a dnes krátký rukáv. Měla jsem po dlouhé době na návštěvě nejstarší vnučku a to sluníčko jsme si nádherně užily. V sobotu jsme trošku čistily zahradu a ona se nám pěkně, i když zatím skromně, odměnila.


Jediný keříček krokusů, bude jich ještě víc


Náš lýkovec - nezmar, kvete v zimě i na jaře. Vidíte motýla? Chtěla jsem ho vyfotit lépe, ale někdo mi ho vyplašil


A ještě trošku bledulí...


Tento snímek je už z dnešního dne, kdy jsme vyrazily do přírody



Nečekala jsem nějaké zvláštní objevy, ale když se člověk dívá, tak najde něco pěkného i bez zeleně


Vnučka nám přes zimu vyrostla, ale tyto velikány nedohoní


Ještě trošku vody


Konečně jsme něco objevily, z dálky jsem myslela, že je to blatouch nebo orsej, ale je to talovín, který jsem ve volné přírodě nikdy neviděla





Cestou jsme potkaly dva zajíce, nádherně jsme si zablátily boty, sluníčko nás trošku připeklo po tvářích a já jsem si v batohu dovlekla dva velké placáky do zahrady ( to je moje úchylka Usmívající se ).

Opět zelí

16. března 2012 v 16:22 | Helena.B |  Kuchyně
Dnes jsem sice chtěla napsat článek, ale úplně o něčem jiném. Jenže, znáte to pořekadlo o dvou kohoutech na jednom smetišti, které se dá převést i na dva lidi v jedné kuchyni, což je někdy velmi výhodné, ale někdy je to tragédie, zvláště pak u nás doma.
Vrámci zdravé výživy a snižování nadváhy jsem nakoupila mimo jinou zeleninu několikero druhů zelí, přesněji řečeno zelí červené, zelí bílé a zelí pekingské. Tyto suroviny, koupené již před nějakou dobou a doposud nezpracované, byly trnem v oku mému manželovi, té druhé půlce v kuchyni. Když jsem se v poledne vrátila z města, kde jsem měla nějaké pochůzky, čekalo mne překvapení. Kromě výborných bramboráků k obědu to byly mísy se třemi druhy úhledně nakrájeného zelí.
Bez velkého nadšení jsem byla nucena pustit se do práce...


1. V této zelené, už dlouho opomíjené nádobě, zvané kvašák, se ukrývá jedna plná mísa bílého zelí, dvě nahrubo nastrouhané mrkve, jedna menší petržel, jedna na kolečka nakrájená cibule, všechno pěkně prosolené a vlastní rukou utlačené. Takto bude zelí "odpočívat" asi 14 dní, pak uvidíme...


2. Salát z pekingského zelí vyrábím velmi často. Tentokrát jsem ho doplnila červeným zelím a jedním nastrouhaným jablkem, přidala jsem sůl, trošku umělého sladidla, kvůli manželovi, jinak trošku cukru, olivový olej a šťávu z půlky citrónu. Možno dochutit i jinak, popřípadě použít i jinou zeleninu, fantazii a chutím se meze nekladou...




3. Červené zelí, jsem podusila jako přílohu k dalšímu obědu...



A je hotovo.

Zde by byla na místě anketa:
Jak oceňujete práci partnera v kuchyni?
To byl jenom žert a já mám štěstí, že ten můj se s počítačem nekamarádí, jinak by mi už žádné vynikající bramboráky a jiné dobroty nikdy nepřipravil...

Křížkové srdíčkování II

9. března 2012 v 20:16 | Helena.B |  Tvoření
Právě jsem dokončila další zbytečnost z křížků. Po předloze jem pokukovala již vloni v časopise "Ona ví". Původně jsem si myslela, že srdíčko opět naplním loňskou levandulí, ale jako náplň jsem nakonec použila molitanovou drť. To jsem si ale dala! Drť se lepila na všechno kolem, včetně oblečení a koberce...


Nakonec jsem srdíčko dokončila, vyfotila a pustila se do úklidu té nešťastné náplně, příště použiji určitě něco jiného


Jsem ráda, že jsem svoje dílo vůbec dokončila. Nedodělky, to je moje ! Asi bych se měla zabývat nějakou velikonoční tématikou. Někde jsem viděla vzorek na pěknou křížkovanou slepičku. Slepice a vajíčka, to je aktuální téma...Usmívající seUsmívající se
Pokud budu tak pilná jako dnes, mám v zásobě ještě jeden díl "Srdíčkování" jenom to zkompletovat. Jsou to sice zbytečnosti, ale já při tom vyšívání nádherně relaxuji. Co tomu říkají oči, to už jejiná věc.

Přeji všem pohodový víkend !




Na obhlídce

6. března 2012 v 12:33 | Helena.B |  Zima
Dnes asi nikoho svým článkem nepotěším a jak ráda bych tak učinila! Když o víkendu vylezlo sluníčko, hned jsem se vydala do zahrady s nadějí, že tu vykukují sněženky, tam zase nějaké jiné cibuloviny, jak jsem viděla na jiných blozích. Ale ještě tomu tak není ani dnes. Ráno byla kosa hodně pod nulou, že jsem při své cestě do města vytáhla starou dobrou čepici a přidala do kapsy rukavice. Půda je tak promrzlá, že ani celodenní sluníčko nic nezmůže. "Březen, za kamna vlezem", musíme si ještě chvilku počkat.


Pod zahradou máme potok, kolem je všechno suché ani kousek zeleně


Nevypadá to kolem nijak vábně, ale v korunách stromů ptáčci pilně cvrlikají


A přece, jeden posel jara


Další posel jara...


Tady někdo čeká na jarní sestřih, však se dočkáš! Tu trávu jsem vyfotila záměrně. Tato tráva je naše, ale jedna sousedka má stejnou u vchodu do domu a protože je to velmi kreativní paní s originálními nápady, často chodím její domeček okukovat. Netroufám si však fotit, všude to nejde. Letos před Vánocemi paní trávu pěkně svázala do snopu a převázala červenou stužkou, vypadaloto velmi originálně a bylo to zadarmo! Usmívající se Budu se muset podívat, co je u ní nového, blíží se Velikonoce...


Zatím to venku není žádná veselá podívaná, tak alespoň malá cena útěchy pro dámy.
Amarylis mě potěšil, nevypadalo to, že by chtěl letos kvést...


A něco pro pány, ale i pro dámy. Jednou za rok pořádáme uzení, jenom tak, pro radost. Udírna je vlastní, maso koupené. Letos bylo masíčko jedna báseň ...






Já tady naříkám a v záhlaví mi straší zasněžená borovice, měla bych pro to jaro také něco udělat !

Soutěž u Mii

4. března 2012 v 21:59 | Helena.B |  Soutěže a ocenění
V soutěži u Mii, týkající se sluníčka v jakékoliv podobě, jsem se umístila takto:




Zavzpomínala jsem si na krásnou loňskou Itálii a západ slunce nad mořem, kdoví, jestli se tam ještě někdy podívám. Fotovzpomínky ale zůstanou...






Nejen pro mne

2. března 2012 v 20:43 | Helena.B |  Soutěže a ocenění



A opět mi přišlo ocenění ...
Toto ocenění mi poslaly Maruška a Janka. Holky díky.

Nevím, jestli můj blog je super, ale zase tak špatné to sním nebude, soudě podle počtu pěkných komentářů věrných blogových, troufám si říct, kamarádů a kamarádek, kterých si nesmírně vážím, neboť blog bez komentářů je smutný blog...

Protože vím, že stejné ocenění už mnozí z vás dostali a nechci někoho, kdo si ho zaslouží, vynechat, předávám ho všem kteří věnují svůj čas mému blogu a všem, které pravidelně navštěvuji se zájmem zase já.