Sicílie druhý den - Etna

27. srpna 2011 v 10:51 | Helena.B |  Můj italský deníček
Nastal jeden z hlavních dnů našeho pobytu v Itálii, výstup na Etnu. Plážové oblečení jsme vyměnili za turistické, všechny věci z hotelu naložili do autobusu, protože z Etny se vracíme přímo na naši základnu na poloostrově Gargano.
Náš červený autobus vyjel a my jsme si mohli hlavy ukroutit, abychom už, už zahlédli alespoň pár čoudíků z obávaného vulkánu. Nejdřív jsme ale museli postoupit krkolomnou cestu po tamnějších serpentinách. Cesta na Etnu byla do poslední chvíle otázkou, protože ještě před měsícem od naší návštěvy Etna soptila a my jsme si vůbec nedovedli představit, jak to tam vypadá.


Nějaký sicilský rozcestník, konečně, úplně dole, směr Etna!!


Už ji v dálce vidíme, dole na obrázku je vidět láva a to nám zbývá ještě velký kus cesty


Než jsem odjížděla, přečetla jsem si v průvodci, jakým způsobem se dá dostat co nejvýše, ale moc jsem se toho nedozvěděla. Bála jsem se, že vzhledem k uváděné nadmořské výšce Etny to bude dost těžký oříšek, ale byla jsem připravená na všechno. Po dosti dlouhé jízdě nás autobus přivezl na velké parkoviště s mnoha stánky se suvenýry, občerstvením, sociálním zařízením a dolní stanící lanovky.


Tady koupíte ledacos, včetně různých předmětů z lávy


Na stanici lanovky jsme si zaplatili dopravu až pod vrchol Kabinková lanovka nás dopravila do výšky 2600 m.n.m. Všimněte si toho úchvatného i když trošku zamlženého, pohledu dolů, vlevo nahoře je vidět kousek moře


V horní stanici lanovky se nachází restaurace s vyhlídkou a stanice autobusů, které nás dovezly až pod vrchol Etny, do výšky cca 2900 m.n.m.


Zde nás čekal italský průvodce, naštěstí jsme měli pár italsky mluvících lidí, kteří překládali


To je ona, sicilská sopka Etna. Ve většině průvodců se uvádí její nadmořská výška 3350 m,. Já jsem se ale dopídila, že k roku 2009 dosahuje její výška 3329 m, těch 21 m jí ubylo v období mezi lety 1981 - 2009 následkem sopečné erupce, Etna se rozkládá na ploše 1191 km2 a její obvod je 140 km ( tak praví Wikipedie ).


Pěkně zhluboka jsme se nadechli sopečného prachu a dali se do obhlídky. Ti odvážlivci tam dole, dostali od průvodce pěkně vynadáno, navíc jsou to naši...


Pozůstatky nějakého zasypaného objektu


Tento objekt byl zničen pravděpodobně v r. 2002, přesto, že jsme měli průvodce i překladatele, hodně informací nám uniklo


Hnědá hmota je sopečný popel, podle průvodce, většinou čerstvý, z letošního května. My jsme měli štěstí na počasí, bylo krásně slunečno, ale ne nijak horko, sopka klidně bafala a dovolila nám, abychom si ji alespoň trošku zdola prohlédli. Tam v dáli, to jsou mraky, byli jsme jako v letadle, pěkně nad oblaky...


Ještě jeden zajímavý snímek s vrstvou sněhu a vrstvou popela. Průvodce nám sdělil, že v květnu, při poslední erupci, kdy byl na Etně sníh, došlo k jeho pokrytí horkým popelem a vzniklo plno takovýchto útvarů. Mimochodem, na Etnu se chodí také lyžovat.


Když jsme si všechno pěkně prohlédli, posbírali po zemi nějaký ten suvenýr, odvezli nás autobusy zpět na horní stanici lanovky, odkud je tento úžasný pohled dolů na parkoviště a dál na silnici. Dali jsme si dobře chlazené pivo, ještě asi tak hodinku jsme se kochali, potom jsme sjeli lanovkou k parkovišti. Už v horní části lanovky byly vidět různé rostliny, kterým se tu velmi dobře dařilo. Ve stáncích u parkoviště jsme nakoupili nějaké dárečky, nasedli do autobusu a odjeli do Messiny na trajekt.


Odplouváme skoro za tmy, okolní lodě už svítí, kam asi mají namířeno?




Nás čeká dlouhá noc v autobuse. Výlet určitě stál za to. Nakonec i ten obávaný výstup nebyl vůbec náročný, dalo se jít i pěšky od parkoviště nebo od horní stanice lanovky, ale když člověk neví, do čeho jde, tak raději neriskuje. Počasí nám přálo, měli jsme velké štěstí. Když jsme odjížděli, Etna se zahalila do mraků. Když si člověk uvědomí, že jenom tak podřimuje a vyčkává a kolik škod a neštěstí už napáchala.....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 27. srpna 2011 v 11:27 | Reagovat

Ti odvážlivci u doutnající díry, asi opravdu pěkně rizkovali. Úplně vidím, jak jedou po zadku přímo dolů. ??? Výlet to byl parádní a tvoje fotky Helenko, taky. Ta vrstva sněhu, pod nánosem popela, uprostřed léta, je hodně zvláštní. Pěkně jsi nás provedla a všechno hezky foťáčkem zaznamenala. :-) Byla to skvělá dovolená. ;-)

2 Jana Jana | Web | 27. srpna 2011 v 12:49 | Reagovat

Helenko, ty jsi dobrodruh, nevím, jestli bych se odvážila na doutnající sopku... O_O  8-O  :-) Ale fotky máš perfektní...a vzpomínky určitě nezapomenutelné... ;-)  :-)

3 Květa Květa | 27. srpna 2011 v 13:16 | Reagovat

Máš parádní zážitky z cest. Všechno pěkně zdokumntováno a uloženo v paměti. To se každému hned tak nepoštěstí... :-D

4 Blanka Blanka | Web | 27. srpna 2011 v 14:12 | Reagovat

Heli,nádhera!!!!
Nafotila jsi moc pěkné fotky a já jsem zvědavá,co ještě všechno jste projeli a poznali.Sopečné kamínky máme doma taky...dovezla nám je Natálka letos z Vesuvu :-)

5 jezura jezura | Web | 27. srpna 2011 v 15:26 | Reagovat

Helenko, paráda! To jsou opravdu nejen krásné, ale i vzácné fotky. Také tě obdivuji, že jsi se tam nahoře nebála. Nevím, nevím, jestli bych si tam troufla. Ale dobře, že jsi to udělala, aspoň jsme něco viděli a a něco se dověděli.

6 Hanka Hanka | Web | 27. srpna 2011 v 15:47 | Reagovat

Heli, to musel být dost náročný výstup, ale stál za to. :-) Snímky máš krásné, ten poslední na mě působí až nostalgicky. :-) Moc se těším na další obrázky. :-) Hanka

7 Jitka Jitka | Web | 27. srpna 2011 v 16:35 | Reagovat

To já bych se dívala z úctyhodné vzdálenosti. Ta představa sjet do jícnu sopky je děsivá.Lidi jsou prostě hazardéři.

8 helena-b helena-b | Web | 27. srpna 2011 v 17:30 | Reagovat

[1]:[7]: Ta kouřící díra není jícen sopky, ale taková prohlubeň v hromadě popela. Přesto to bylo asi nebezpečné. My jsme chodili po úpatí sopky, to byly samé hromady popela, sem tam se objevilo nějaké kouřící místo. K jícnu sopky to bylo ještě daleko, ale tam se nesmělo, nebo na vlastní nebezpečí.
[2]: Jani nejsem dobrodruh, je to normální turistické místo, byly tam davy lidí, pravda,někdo zůstal v nižších polohách, jak se cítil...
[3]: Květo, tím, že to píšu, tak se tam vracím a všechno si to opakuji, jó kdybychom byli mladší a movitější! :-(

9 helena-b helena-b | Web | 27. srpna 2011 v 17:38 | Reagovat

[4]: Blani, já jsem v kamení a mušlích přivezla pěkný kousek Itálie. :-D Z letadla by mne asi vyhodili. :-P
[5]: Nahoře se nebylo čeho bát, všechno bylo až neuvěřitelně klidné, ale myslím, že od té doby to zase jednou bouchlo. Nevím, jak to mají zabezpečené, ale určitě, to musí vědět dopředu a ty lidi nepouštět nahoru.

10 helena-b helena-b | Web | 27. srpna 2011 v 17:42 | Reagovat

[6]: Hani, vůbec to nebyl náročný výstup, to jsem tady už popsala. Ty by sis tam určitě přišla na své a pořídila bys se svým foťáčkem nádherné fotky. Já jsem dělala, co se dalo. Ale ten pohled dolů, na Sicílii až k moři, to byla nádhera! Pro ten by stálo tam vylézt i po čtyřech. :-P

11 Lydie Lydie | 27. srpna 2011 v 18:41 | Reagovat

Joko vždy-zajímavé povídání i fotky.Na Etně jsem nebyla.Několikrát jsem byla na Sicili,ale Etnu jsem obdivovala jen z dálky.Je úžasná v noci,když teče dolů rožhavená láva. :-)

12 Vlasta Vlasta | Web | 27. srpna 2011 v 21:10 | Reagovat

Helenko, to je paráda, hodně mi to připomnělo náš výlet na Vesuv, ale tohle je jiná kategorie už se těším na další vyprávění :-)

13 Zdeňka Zdeňka | Web | 27. srpna 2011 v 21:22 | Reagovat

Krásná reportáž, hodně jsem se dozvěděla a koukla na pěkné fotečky. :-)

14 signoraa signoraa | Web | 28. srpna 2011 v 22:32 | Reagovat

Nádhera. Docela ti závidím, protože já byla také jen pod Etnou. Když jsem byla na Sicílii, Etna se zlobila, hlasitě bafala a nám bylo doporučeno na ní nechodit. Jako alternativa nám bylo navrženo její objetí vláčkem. Takže díky tvým fotkám jsem se konečně na Etnu dostala. :-)
Kamínků a mušlí mám za ty roky nespočet, navíc si vozím i kytky. Daří se mi pěstovat oleandry, které si opatřuji cedulkami, abych věděla, odkud jsou. :-)

15 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. srpna 2011 v 20:54 | Reagovat

Etna, to je symbol Itálie.
Prim fotečky jako vždycky.

16 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 29. srpna 2011 v 22:19 | Reagovat

Páni Helenko to je uchvatné čtení. Moc hezká reportáž. :-)

17 Romi Romi | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 8:06 | Reagovat

Helenko vždy jsem chtěla vidět nějakou sopku. Jsou to parádní fotky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama