Březen 2011

Když někdo odchází....

30. března 2011 v 22:56 | Helena.B |  Zvířátka
Dnes jsem moc smutná, potože nám odešla naše jezevčice Kikinka do psího nebe. Kikince bylo 16 let, což je pro pejska požehnaný věk. Nežila u nás od narození, ale přesně polovinu svého života. Převzali jsme si ji od známých, kde neměla dobré podmínky, s tím, že má před sebou jen pár měsíců. Nakonec z toho bylo osm let. Zažili jsme spolu hodně dobrého i zlého. Zlého v tom smyslu, že se na ni sypaly samé neduhy a my jsme to spolu dotáhly vždy k dobrému konci, díky její statečnosti a vzájemné lásce.
Ale přibývající věk nikomu sil nepřidá, ani lidem, ani pejskům. Najednou jsem stála před nepříjemným rozhodnutím, zastavit utrpení nebo o nějakou dobu prodloužit už tak nepříjemné bytí? Ráno na mne hleděly smutné oči, dnes mimořádně čiperné Kikinky. Pomazlily jsme se spolu na rozloučenou, slzy mi tekly proudem.
Kikinka odešla klidně, důstojně a teď odpočívá doma na zahradě.
Tady byla ještě při síle, jen ty smutné "psí" oči...

Odpolední siesta se svou nejlepší přítelkyní a družkou Bobinou, které je o rok víc, tedy 17 let, co ta se ji dneska načekala!
Tak to na světě chodí...

První jarní průzkum terénu

28. března 2011 v 21:07 | Helena.B |  Jaro
Včerejší procházka byla tak trošku událost, protože si do přírody vyrazily dva páry pajdavých nohou, tedy jedny po moc dlouhé době a ty druhé chtěly udržet krok a tak trošku riskovaly. Nakonec to dobře dopadlo, až na to, že potvory bolí ještě dnes
Sluníčko svítilo do zad
Zelená se prodírá na světlo pomalu, ale jistě, stromy vypadají majestátně a zatím dost smutně
Devětsil i s pilnou včelkou, ta není sice moc vidět, ale je tam!
Něco tam vykukuje a je tam toho víc, kopřivy začínají sílit, je třeba zahájit ozdravnou kopřivovou kůru..
Stromy mám moc ráda a fascinuje mě jejich majestátnost a síla, u tohoto stromu ale nevím, jestli ještě obrazí, vypadá trošku sušší než ostatní
Na toto smutné místo nás přivábil malinký záhonek listů narcisů, až potom jsme si všimli malého křížku, asi nějaké nebohé domácí zvířátko...
Nejenom kopřivy začínají růst, ale místy se objevuje také medvědí česnek, vloni jsem si s ním moc nevěděla rady, ale dnes už vím...
Pokrájený na chlebu s máslem je fantastický..


Obrázky z výstavy III

26. března 2011 v 13:41 | Helena.B |  Tvoření
Dnešní fotky jsou ryze velikonoční, výstava byla celá laděná velikonočně, tak se podívejte se mnou
Tuto techniku jsem nikdy nezkoušela, chce to velkou trpělivost, u mne by bylo asi hodně odpadu...
Autorka této krásy je stejná, jako u zdobených vajec z předešlého snímku, osobně jsem s ní mluvila, jako nástroj používá vrtačku. U drátkování vyfouklých vajec se dá ledajaká prasklina skrýt, ale tady to nejde..
Konkurence, autorka se naučila drátkovat přes internet
Opět stejná autorka
Trošku z jiného soudku
K Velikonocům patří perník
K Velikonocům patří také proutí
Proutěné výrobky předvedl jeden šikovný pán, který to moc umí

A ještě něco malého z pedigu


Tady se velmi omlouvám za kvalitu snímků. Opět jsem vám neukázala všechny zbylo mi ještě pár snímků z pedigu a nějaké paličkované obrázky.

Na přelomu jara a zimy

23. března 2011 v 15:55 | Helena.B |  Jaro
Dneska máme už třetí jarní den. Blogoví zahrádkáři a zahrádkářky předvádějí nádherné jarní kreace na svých skalkách. U nás to není zase tak divoké, sem-tam cosi kvete, ale když chci něco vyfotit, musím to patřičně naaranžovat, tak jako tuto čemeřici, dlouho jsem kroutila s ubohým květem, abych dosáhla takového výsledku, za chvíli se květ opět sklonil k zemi.
Tak, ještě krokusy, lýkovec jsem už předvedla minule a to je všechno
Ještě trošku pozlobím všechny teplomily
To je sníh, kdyby to někdo nepoznal, malé zbytky se na zahradě ještě někde najdou
Tak aspoň sedmikrásky, ty kvetou i v zimě


Ale i u nás už to sluníčko hřeje, když není zrovna za mrakem, jako dnes. Dopíšu to a jdu na zahradu, aspoň něco málo popracovat, náladu moc nemám, noha stále pobolívá, zítra mi vytáhnou stehy, ale ještě to chvilku potrvá než budu zcela fit...

Obrázky z výstavy II

20. března 2011 v 13:30 | Helena.B |  Tvoření
Začínám další sérii ukázek ručních prací šikovných lidiček, které ani sama neznám. Tentokrát je to vyšívání a hned, alespoň pro mne, bomba! Křížková výšivka, dala by se splést s kresbou..
A teď už chvíli bez komentáře
Opět křížek
Tady je vidět, jak bylo těžké, zachytit pouze jeden výrobek, nebo všechny dohromady...


Původně jsem myslela,že výstavu představím jen v jediném článku, ale myslím, že to nevadí "na několikrát". Mám připraveno ještě pár fotek....

Obrázky z výstavy I

18. března 2011 v 16:54 | Helena.B |  Tvoření
Jak už jsem se v předešlém článku zmínila, účastnila jsem se výstavy rukodělných prací, kterou uspořádali lidi z místního seniorklubu. Už kolem Vánoc byli vybídnuti občané naší vesnice, aby se podíleli na této výstavě svými pracemi. Vím velmi dobře, že v naší obci je plno šikovných lidí a byla jsem velmi zvědavá, jak plánovaná akce dopadne, protože už dlouho se nic podobného unás nekonalo. Před lety podobnou výstavu uspořádala jedna místní paní výtvarnice, tenkrát výstava měla velký ohlas a jmenovaná paní nabízela zprostředkování různých kurzů. Všechno nakonec ztroskotalo na nezájmu vedení obce a paní výtvarnice logicky také ztratila zájem.
Najednou se objevila tato výzva. Měla jsem velkou radost, že se našli noví nadšenci. Zde musím napsat, že u nás funguje velmi dobře seniorklub (nejsem zatím členem, pro jiné aktivity, ale možná že někdy budu).
Dlouho jsem zvažovala, zda mám také nějaké svoje výrobky vystavit, ale nakonec mě známá přemluvila. Když jsem předávala svoje čerstvě odrátkovaná letošní vejce, korálkované ozdoby a můj korálkový zvěřinec, zjistila jsem, že konkurence je velká, drátenice jsme byly tři, korálkové ozdoby tam mělo také pár lidí..
A já už nebudu mluvit a ukážu, co jsem nafotila.
Dnes to bude převážně háčkování, deček tam bylo moc a moc
Omlouvámse za kvalitu snímků, to jdete, za vámi horda lidí a tlačí se na vás...
Prací bylo hodně, místa málo, tak se jen těžko fotila jedna konkrétní věc..
Háčkovaných věcí bylo skutečně mnoho, ale mohu říct, že stejný počet tvořily věci paličkované, které ukážu příště
A aby to nebylo tak jednotvárné, pár barev neuškodí
Autorka našla zalíbení v bambulích..
Tyto krásné polštářky i s přehozem vytvořila moje známá, která mě k účasti přemluvila
Ještě pár deček

A pro dnešek poslední snímek - krásný malovaný kámen, bylo jich tam hodně, ale foťák stávkoval...


Příště ukážu zase něco jiného...

Co je u nás nového?

15. března 2011 v 18:10 | Helena.B |  Vesele i vážně
Před týdnem jsem tady naříkala nad nepřízní osudu, která mě zcela nevhodně postihla ve formě nachlazení. Mnozí z vás mi radili různé léčebné finty, díky za ně. Využila jsem všech rad včetně jednoho mého vyzkoušeného klasického léku, který vždycky zabere, pokud se nejedná o chřipku (případným zájemcům sdělím jeho název dodatečně). Všechno dopadlo nad očekávání velmi dobře. K dnešnímu dni jsem fit. Byla jsem fit i včera, kdy mi pan doktor v poledne vyspravil druhý prst na levé noze. Sice jsem ten prst ještě neviděla, ale doufám, že tam zůstal a že konečně budu moci nosit "ženské" boty. Zatím u mne převažují botasky a pohory a jiná pohodlná obuv, ve které se bohužel nedá jít do společnosti. Mám přikázán klid a postiženou končetinu, která v pohybu bolí, jako čert, mám mít stabilizovanou a rodina se má o mne starat. S tím nemám problém, ale seďte pořád s nohou na židli. Pravidlo jsem porušila už dneska odpoledne, kdy jsem se obtížně nasoukala do jedněch velikánských botů a nechala se odvést na instalaci výstavy rukodělných prací, která se u nás pořádá. Nesla jsem si tam také svoje výrobky. Trošku jsem to tam prošmejdila, lidi jsou moc šikovní. Výstava probíhá až zítra, pokud ještě vlezu do těch velkých botů, vezmu foťák a něco nafotím.
Když jsme přijeli domů, musela jsem se ještě podívat na zahrádku, kde bylo všechno nějak opožděné, ale už i u nás vykvetly krokusy
a bledule
a trošku rozmazaný jedovatý lýkovec!


A teď už jdu poslechnout rady pana doktora, dám nohu na židli a nechám se opečovávat!

Dvojité narozeniny

12. března 2011 v 21:05 | Helena.B |  Rodina
Dvojité narozeniny mých synů byly sice už včera, ale slavily se až dnes v širokém kruhu rodinném.

Opět jsem uplácala svůj klasický dort. Číslo 31 tam mělo být dvakrát, ale místa bylo málo a největší umění bylo vytvořit výzdobu porouchanou zdobičkou, nakonec se to se zatajeným dechem povedlo.


A aby se kluci necítili ošizeni, dostali ještě jeden dort, který upekla žena jednoho z nich, Ivetka. Její dort je nejen vzhledný, ale i chutný.


A léta běží... Kde jsou ty časy, když byli takhle maličcí ! Kluci, ač dvojčata, nikdy si nebyli a dodnes nejsou v ničem podobní. Jeden má už tři děti, druhý je zatím svobodný, ale dnes jsme se dozvěděli velkou novinu příští rok bude svatba! Tak a je zase o čem přemýšlet!

Kaktus

10. března 2011 v 13:47 | Helena.B |  Kytičky
O víkendu se nám pokazil zámek ve dveřích. I vydali jsme se do Baumaxu koupit nový. Náš zámek sice neměli, ale víme, kolik dalších, mnohem vzhlednějších a "potřebnějších" věcí, než je hloupý zámek, tady mají. Především kytičky. Bylo mi nabídnuto, ať si sama něco vyberu k tomu nadcházejícímu MDŽ. Tak jo!


Z praktických důvodů jsem si vybrala tohoto fešáka, je skladný a hlavně kvete! Máme doma plno kaktusů, ale žádný nikdy nevykvetl. Mám dokonce jednu takovou vzpomínku, kdy jsem synovi kupovala kvetoucí kaktus. Kvítečky byly podobné jako tyto a všechny rozvité, kaktus kvetl dlouho, předlouho, až nám to bylo divné. Ale nechali jsme ho, ať kvete. A on kvetl. Pak jsen uchopila jeden kvíteček a on mi zůstal v ruce i s malinkým bodečkem. Dodnes se stydím, jak jsem se nechala napálit. Ale kaktus máme stále a také on nám nikdy podruhé "nevykvetl", asi trucuje nad tou potupou.


Přísahám, že tyto kvítečky jsou pravé!



Zákon schválnosti

7. března 2011 v 20:26 | Helena.B |  Vesele i vážně

Minulý týden bych na svém kondiciogramu měla určitě samé plusy. Nachodila jsem čile mnoho kilometrů, zvládla plno úkolů a dokonce obávané výsledky lékařského vyšetření dopadly velmi dobře. Jenže moje štěstí trvalo do soboty. Včera to na mne přišlo, vypadá to naštěstí jen na rýmu, ale je to závažný problém, protože když jsem se tak minulý týden potulovala po různých zdravotnických zařízeních, objednal mne můj pan ortopéd na menší chirurgický zákrok na levé noze, který by mi, jak se říká, měl zkvalitnit život. Ale je zde jediná podmínka, být zcela zdravá. Tak to je pěkné! Už dlouho mě žádná nemoc neschvátila. Začala jsem jednat a nakoupila si plno léků, už jsem vypila litry čaje, za použití citronu a zázvoru a bylinek. Slivovička je vyloučena, zapovídá ji lék, který užívám. Škoda. Mám na léčení celý týden, snad se to podaří.

P.S. Proč mám na prahu jara takový mrazivý obrázek? Protože na této procházce z minulého týdne jsem si svoje nachlazení asi uhnala. Slibuji, že od této chvíle budou už samé jarní obrázky.

Můj zvěřinec

5. března 2011 v 16:02 | Helena.B |  Korálkování
Stále si po chvilkách hraji a už mi vznikl takový malý zvěřinec
Nejdříve to byli tito dva ušáci
Kravička
Sovička do sbírky
Hnědá Kitty
Parta kompletní, předlohy jsem získala na internetu a z dostupné literatury
Tuto Kitty jsem si nechala naposledy, protože ji vytvořila naše Natálka, jen s mou maličkou pomocí, moc se jí povedla
Řekla jsem si: "Helo,už toho nechej, je třeba se připravovat na Velikonoce!" Je to tak. Ještě bych chtěla zkusit zvířátka ve 3D, tak to zase někdy v zimě. Včera jsem se opět přihlásila do dvou munikurzů, které jsou zase o něčem jiném. Už se těším.



Přehrada v zimě

1. března 2011 v 21:04 | Helena.B |  Cestování
Dnešní krásný slunečný, ale studený den mne velmi lákal vyrazit někam do přírody a tak jsme se s mužem vydali kousek za humna, samozřejmě s foťákem
Přehrada Olešná byla celá pokrytá ledem
Tato místa jsem ukázala už v létě a na podzim. Před námi je krytá část aquaparku, v pravém rohu je vidět, že jim tam důkladně topí
Aby bylo jasné, že jsou v přehradě ryby, tak jsem nafotila toto zařízení, umístěné vedle místní loděnice. Jsou tam nějaké hadice a starý dřez, ale je tam zákaz mytí, jsem ztoho nějaká zmatená a budu to muset ještě někdy prozkoumat
Ve své podzimní reportáži jsem psala o nové cyklostezce a stezce pro pěší, kterou ve velmi krátkém čase kolem přehrady vybudovali a je vidět, že funguje i v zimě. Když bylo více sněhu, využívali ji i běžkaři. Tam někde v dáli se pohybuje můj muž. Se dvěma trekkingovými holemi si vyrazil na svou první pooperační minitúru, čímž mi udělal obrovskou radost. K přehradě jsme samozřejmě dojeli autem, ale doufám, že tam brzy dojdeme spolu i pěšky.
Tento můstek je součástí cyklostezky, když jsme tudy s Natálkou kráčely vloni v červenci, tak tam ještě nebyl. Pod můstkem je hrázka, rozdělující přehradu od malého rybníčku.
Že se dá za krátkou chvíli v přírodě narazit na ledacos, ale na ptačí budku s číslem popisným ?
Na ledu je plno stop
Vlevo od srdíčka byl ještě obrovský nápis MICHALCE
Ještě jeden pohled na město a honem do tepla