Únor 2011

Čas

27. února 2011 v 18:35 | Helena.B |  Vesele i vážně
Už delší dobu se chystám pozastavit nad tématem čas. Ten nápad mi vrtá v hlavě od té doby, když jsem skončila se zaměstnáním. Zde by bylo na místě napsat, teď mám spoustu času, ale není to pravda. Aktivity jsem si sice rozložila podle svých představ, v podstatě jsem svobodný člověk, ale zase ne tak docela.
Začnu tedy jinak. V posledních čtyřech letech svého zaměstnání jsem poznala na vlastní kůži, co je to stres, co je to všude říkat, že nemám čas, odbývat svoje blízké a známé a vlastně i samu sebe. A čas letí, život letí...

A já jsem měla to štěstí vysvobodit se z tohoto začarovaného kruhu, stát se znova člověkem a volně dýchat. Jenomže v tom kruhu zůstali moji známí a přátelé, kteří zase na oplátku říkají, nemám čas, víš jak to chodí... Nedávno jsem potkla moji kamarádku, spolužačku, se kterou jsem se neviděla možná dvacet, možná třicet let, naše setkání nás obě viditelně potěšilo, asi v pěti minutách jsme si řekly to nejdůležitější, co se událo za tu dobu, co jsme se neviděly a ona, celá nesvá, že marní čas, někam zmizela, aniž bychom si na sebe předaly kontakt. Škoda.
Tak mi zmizela moje maminka a můj tatínek, aniž bychom se před tím rozloučili a řekli si všechno důležité. Já jsem tenkrát neměla čas, když oni byli ještě při síle a mohli jsme se vzájemně užít...
Moc bych se přimlouvala, věnujme svým blízkým a známým alespoň trošku času, pokud to ještě jde.





Dva tipy na dobré čtení

23. února 2011 v 14:47 | Helena-B |  Knihy
Nejdříve představím knihu, kterou mi doporučila moje paní knihovnice a musím říci, že, jako vždy, doporučila dobře
Titulní strana mluví za všechno. Jan Šmíd, jako zpravodaj Českého rozhlasu působil, jak známo, v mnoha zemích. Kniha není cestopis ani sbírka jeho reportáží. Zachytil v ní postřehy ze svého působení ve Francii, kde se setkal se zajímavými lidmi a zúčastnil se různých akcí. Popisuje zde, místo, odkud vysílal reportáže a jakým způsobem je odesílal do rozhlasu atd. Slovo je doprovázeno četnými fotografiemi. Je to moc příjemné čtení.
Toto je kniha, kterou právě dočítám
Pdtitulek Hříšní lidé Království českého napovídá, že to nebude asi žádný vážný historický román, ale nějaká oddychovka. Ve skutečnosti je to velmi napínavá detektivka z dob panování Přemysla II. Otakara. Zločin zde řeší královský prokurátor Oldřich z Chlumu. Autor Vlastimil Vondruška napsal ještě několik dalších detektivek se stejným podtitulem, ze stejné doby. Jednu už jsem přečetla, líbila se mi a tak jsem si vybrala další. Čte se jedním dechem.

Toulání po středním Pomoraví

21. února 2011 v 13:15 | Helena.B |  Cestování
V těchto zimních dnech občas probírám svůj archív a vzpomínám na teploučko a sluníčko a na krásná místa naší vlasti.
Protože v posledních letech nebylo možné podnikat o dovolených nějaké náročnější toulání po lesích a kopcích, zvolili jsme několikrát pobyt v Luhačovicích, kde se nám moc líbilo, ale zase ne tak, abychom tam trávili celý týden. Většinou jsem na svých cestách vyzbrojena turistickou mapou a k velké "radosti" blízkých plánuji výjezdy do okolí. Tentokrát jsem naplánovala návštěvu slavného Velehradu. Jsem sice rodilá Moravanka, ale nikdy jsem tam nebyla. Když jsme přijížděli na místo, byla jsem velmi udivená, protože jsem si celou dobu myslela, že Velehradská bazilika se tyčí pěkně na kopečku! Opak je pravdou. To se to poutníkům pěkně šlape od parkoviště ke kostelíku!
ve1
Tady je  vidět z dálky celý areál, v pozadí na jednom z kopečků se tyčí hrad Buchlov, častý cíl našich dávných školních výletů
ve3
Areál tohoto poutního místa je veliký, historii nebudu popisovat,  každý si na internetu může najít to, co ho zajímá. Samozřejmě, že jsme byli uvnitř a dokonce jsme se náhodně zúčastnili dětské mše v polském jazyce.
ve2
Krásně rozkvetlá škola
ve4
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje,  postavy obou pánů byly upevněny na místo obvyklých křížů na vrcholcích věží. Vidíte, blíží se poledne, za chvíli začnou svatební obřady, o které je určitě velký zájem. Zapomněla jsem napsat, že byla sobota, září roku 2007.

Foťák
A teď o něčem jiném
ve16
Když už jsme byli na Velehradě, chtěli jsme se ještě podívat do Archeoskanzenu v Modré, který se nachází nedaleko
ve9
Archeoskanzen stojí na místě původního velkomoravského osídlení. Je zde rozmístěno plno staveb, připomínajících způsob života v této době. Probíhá zde mnoho kulturních a naučných akcí.
ve8
Výjevy z událostí té doby
ve6
Potkáte zde také mnoho zvířátek, většinou volně pobíhajících
ve10
Tato prasátka "pytlačila" i na sousedním pozemku
ve13
Proč ne, když mají takový děravý plot!
ve12
Osamělá běžkyně, pro některé dítě možná velkolepý objev
ve11
Kozí rodinka
ve7
Matka rodu, trošku pikantnosti neuškodí...
ve5
Z Velehradu jsme šli do Modré pěšky podél velmi frekventované silnice, před návratem jsme objevili velmi příjemnou cestu zpět  podél rybníčků, plných kachen a zajímavých vodních staveb. Tak se vlastně vrcíme zpět k bazilice, jak ukazuje můj první snímek.
koza
Předpokládám, že moje povídání poslouží někomu jako tip na příjemný nenáročný výlet, vřele doporučuji.

Tangrami

18. února 2011 v 16:10 | Helena.B |  Tvoření
V knihovně se mi mezi vybrané knihy připletla  malá brožurka pod názvem Tangrami. Kniha uvádí, že se jedná o jednoduchý způsob skládání a zastrkávání, který využívá techniku skládání origami a princip hlavolamů tangram.

tg5

Protože jsem zrovna měla doma vnučku Tvořilku, dostala důležitý úkol, knihu prostudovat a babičku tuto tachniku naučit.... No nakonec jsme se do toho pustily společně.

tg1

Ze čtverečku papíru 10x10cm vznikne skládáním malý trojúhelník. Z určitého počtu takovýchto trojúhelníků jsme sestavily za použití lepidla srdíčko.

tg2
tg4

Srdíčko je možno zavěsit nebo jiným způsobem naaranžovat. Jak vidíte, použila jsem můj amarylis č. 2 než mi odkvete. Knížka je plná různých zvířátek, ale my jsme si vybraly srdíčko a každá si vyrobila svoje.

tg6

Ještě malá ukázka zadní strany, kde jsou srdíčka barevná. Několikanásobným skládáním získalo srdíčko na pevnosti,  možná, že se pokusím tímto způsobem sestavit ještě něco jiného, kromě zvířátek.



vě





Stále něco kvete

16. února 2011 v 17:26 | Helena.B |  Kytičky
Minulý týden jsem se chlubila s amarylisem, kterými po mnoha letech konečně vykvetl, jenže nebyl sám, tento týden ho následoval jeho příbuzný
ki5
Také mnoho let nekvetl, tento snímek je ze včerejška, kdy se začal rozvíjet, tady je to opravdu hvězda
ki4
Další snímek je ze dneška, květy, které jsou dva, nabývají na objemu
ki6
A aby toho nebylo málo
ki1
Na naše poměry velmi brzy vykvetla v rostlinkami přecpaném malém květináči klívie
ki3
Většinou kvete až když už je venku trošku teplo

Foťák

Venku sice ještě nic nekvete, ale při dnešním nepříjemném mrazivém dni jsem chtěla přinést trošku potěšení

Když zamrzne počítač

13. února 2011 v 19:47 | Helena.B |  Vesele i vážně
Tak přesně toto se mi stalo. V pátek mi zčista jasna "zamrzl" počítač. Moc mě tím nepotěšil. Začala jsem zkoumat, co se vlastně stalo. Projížděla jsem všechny káblíky z jednoho konce na druhý a kontrolovala, zda se někde neuvolnily,  všechno se zdálo v pořádku. Po ruce nebyl nikdo, kdo by pomohl radou, ba naopak našli se posměváčkové, kteří zlomyslně upozorňovali, že konečně budu dělat něco smysluplného...Ještě jsem informovala syna, který se měl vrátit domů až koncem víkendu, ale ani on neporadil.
Pomalu jsem se začala  připravovat na absťák a jala se sestavovat krizový plán. Je zajímavé, kolik služeb mi počítač zajišťuje! Ale, řekla jsem si, byli jsme před počítačem a budeme i bez něj! Přiznám se, že nejvíce by mi  chyběli blogoví kamarádi, člověk si už tak nějak zvykl...
Včera odpoledne druhý syn provedl opětnou kontrolu, ale znovu nic. Počítač byl vypnut s tím, že musíme počkat do pondělí na odborníka.
Najednou byla spousta času. Vzala jsem foťák a zašla s vnučkou nakrmit kačenky na místní potok.
kk1
Kachny fotím už několik měsíců, zdá se, že se mi z toho množství fotek konečně pár povedlo. Na hladině se odráží zapadající sluníčko
kk2
Samí kačeři
Foťák

Abych to moje psaní nějak ukončila. Když jsem přišla domů, něco mi říkalo, ať to zkusím ještě jednou. Tak jsem svého miláčka zapnula a světe div se, on se normálně rozběhl! Asi mě chtěl pozlobit. Ale současně jsem si uvědomila, že je na čase dát do pořádku svoje "archívy" a ostatní  "počítačové záležitosti", které mám ve velkém nepořádku.  Když to píšu, tak ani nedýchám. Snad ten odborník už nebude nutný.




Milé překvapení

9. února 2011 v 20:02 | Helena.B |  Kytičky
Když jsem začátkem ledna vytáhla ze sklepa dva květináče s cibulkami amarylisu, netušila jsem, že se konečně po několika letech dočkám úspěchu
am4
Zatím je to tato  rostlinka, má čtyři květy a vidíte, bude ještě jedna
am5
Kochejte se se mnou
am2
V druhém květináči se květy teprve připravují. Mám obrovskou radost.


Foťák

První a sedmý únorový den

7. února 2011 v 22:52 | Helena.B |  Zima


Určitě mi všichni potvrdí, že dnešní den byl nádherný. Málokdo by hádal, že je teprve začátek února. Měla jsem nějaké pochůzky a abych si užila sluníčka, vzala jsem to oklikou, samozřejmě s foťákem. Jenže jsem si to měla naplánovat opačně, protože mi sluníčko svítilo pěkně do očí.
7.2.2.
Sluníčko svítí, tráva se zelená, ale je to opravdu dnešní den...
7.2.1.
To zelené je obilí a teď mi už určitě uvěříte, že  máme ještě zimu, na sjezdovce zůstal sníh..
7.2.3.
Opět obilí a pár slunečních paprsků, nefotilo se moc dobře
1.2.2.
Stejné místo, focené před necelým týdnem
1.2.3.
A další
1.2.1.
A další...

Soutěžní otázka : Kolik lidských postav leží na zasněženém oraništi?


slunce

Kdo si hraje....

5. února 2011 v 17:19 | Helena.B |  Korálkování
A já si opravdu hraju. Poté, co jsem před Vánocemi "přičichla" ke korálkovým hvězdičkám a andělíčkům, zkusila jsem to se zvířátky.  Aby to nebylo tak zbůhdarma, dala jsem si cíl Velikonoce a začala jsem kuřátky. Ta jsem si musela vymyslet, neměla jsem žádný návod
kv2
Syn prohlásil, že mu to připadá, jako rybičky s nožičkama, to se mu to mluví!
kv1
Pak jsem si vymyslela tuhle partu
kv3
Slepička je už podle dostupné literatury, jen fotka je rozmazaná
kv4
Ke kočičkám jsem si vzala návod u Zdenky, díky Zdeni. Byla to ta bílá Kitty, černou Kitty jsem si vymyslela, aby bílé nebylo smutno
kv5
A zde je celá moje  parta. Bílé Kitty byly dvě, jednu mi už odebrala naše Natálka

To není ale konec mého tvoření a snažení, mám ještě plno nápadů a plno fungl nových korálků, tak uvidíme, jak to půjde...

kv6

Stýská se mi

2. února 2011 v 13:53 | Helena.B |  Obrázky
Po čem se mi asi stýská?
st2
Po krásných barvách, po včeličkách, po hřejivém sluníčku,
st1
po rose, po mravencích, po zelené trávě..
st3
Ale to jenom tak, nastala u mne tvůrčí krize, v hlavě temno, nápad žádný, ještě že mám ten můj archív. V posledních dnech, hlavně po sobotě, se to na blozích hemžilo samým ledovým královstvím, trošku změny tedy neuškodí. A to, že se mi stýská, je pravda. Musím si ale  jště nějaký ten pátek počkat.
Takže dokoukat a zavíráme!
st4


sova 4