Leden 2010

Sluníčko zapadá

31. ledna 2010 v 23:00 | Helena.B |  Obrázky
Dnes jsem už jsem nechtěla nic psát, ale nedalo mi to, abych nezveřejnila tento krásný úkaz.


Kolem páté odpoledne jsem vyšla ven a postupně se objevovaly tyto červánky. Zašla jsem si pro foťák, abych se podělila o poslední lednový západ slunce. Zítra už bude únor a v úterý, jak se říká: "Na Hromnice o hodinu více.."


Toto je pokračování. V létě bude sluníčko zapadat nad lesem až u pravého okraje snímku. Jo příroda, to je mocná črodějka! A jaro se blíží.

Rušný víkend

31. ledna 2010 v 13:49 | Helena.B |  Kuchyně
Konečně si užívám klidu. Ve čtvrtek děti dostávali vysvědčení, v pátek měli prázdniny. Nejstarší vnučka se přišla pochlubit s prvním vysvědčením a už jsme si ji tady nechali, protože v úterý na Hromnice oslaví sedmé narozeniny. Takže proběhla veliká oslava, za přítomnosti dalších členů rodiny včetně těch nejmladších. Dovedete si představit, jak u nás bylo veselo. Manžel se z toho vzpamatovává dodnes To víte, chlapi toho tolik nesnesou (nemyslím alkohol)!


K narozeninám patří dort, peču ho každoročně po vzoru mojí maminky, na její dort jsme se všichni těšili. Nebyl to dort profesionála. Byla to klasika, oříškové těsto, bylo v něm hodně rumu, čokoládová poleva, nahoře bílá krémová ozdoba, někdy půlky ořechů. Ale byla to pohádka! Maminka už tady 8 let není a já jsem se rozhodla zachovat její tradici. Jsou tam oříšky, je tam rum, trošku jsem si recept přizpůsobila podle sebe. Kytičky zbyly z vánočního zdobení...

Není to dort profesionála, ale už není.........




P.S. Sfoukávání svíček je u nás velmi oblíbené, vloni jsme museli 3 x zapalovat, abychom mohli pořídit památeční foto. To zase mladší vnučka, té se to moc líbí, včera jsme ji museli držet stranou téměř násilím, aby nám ten obřad nepokazila.

Mrazivá romantika

27. ledna 2010 v 14:34 | Helena.B |  Obrázky
Právě jsem se vrátila z procházky a neodolám, abych neukázala, jak to tady na severu Moravy vypadá, když je v noci skoro -20 a teď po poledni -10 stupňů.

Tento snímek je pořízený pěkně v teple, za oknem, no a ta krása mě vylákala ven.
V našem sadu je plno stop.

Moje vyšlapaná cestička, jediné lidské stopy, kousek dál jen osamělá stopa běžkaře.

Potok je zamrzlý, před týdnem ještě voda protékala volně a to už mrzlo.

Zamrzlý splav, před týdnem byl také ještě bez ledu.

Kousek od splavu se nachází zase takováto romantika.


Sluníčko, přesto že je silný mráz, už trošku hřeje a sníh se leskne. V levé horní části snímku, v dálce a oparu, v místech, kde dopadají sluneční paprsky, je vidět kousíček Beskyd.

Člověku je hned líp u srdce, když to sluníčko svítí. Doma v teple je ale nejlíp!





Vitamínová bomba II

25. ledna 2010 v 17:06 | Helena.B |  Kuchyně
Dnes jsem si připravila trošku jinou vitamínovou bombu. Možná není tak vitamínová, jak ta z ovoce, ale je to jídlo, které má hned několik využití. Může se použít jako obloha k hlavnímu chodu, jako salát nebo i jako hlavní jídlo po vánočním hodování a zimním nabírání kil.

Nastrouhané pekingské zelí mírně osolíme, osladíme, přidáme olivový olej a okyselíme citronovou šťávou. Dále už se opět fantazii meze nekladou. Já jsem přidala posekaný mražený kopr, jedno oloupané a nastrouhané jablko a trochu nastrouhané mrkve.
Salát je dobrý také jen jako ochucené zelí, bez ostatní zeleniny nebo s jinou zeleninou. Kvůli manželovi, který je diabetik, sladím umělým sladidlem a původně jsem používala ocet, ale citrón je mnohem lepší a zdravější.




Vitamínová bomba

23. ledna 2010 v 16:31 | Helena.B |  Kuchyně
Dnes jsem rodině připravila vitamínovou bombu, aneb zimní co dům dal.


Do mísy jsem dala mražené jahody a ostružiny, dále na kousíčky nakrájená oloupaná jablka, kiwi, nakrájený velký pomeranč, vlašské ořechy, rozinky a vše jsem posypala kokosem, prostě co dům dal... Když se jahody a ostružiny rozmrazily, rozdělila jsem obsah mísy do malých misek. Pak už si každý svou porci ochutil podle svého.


Na snímku jsou misky ozdobeny jogurtem, trošku pocukrované.

Při příprvě této lahůdky se fantazii meze nekladou, je to vlastně ovocný salát. Likviduji tak zmrazené ovoce, na které zapomínám, nevzhledná, ale stále dobrá jablka, ořechy a rozinky od vánoc atd.

Čiko

21. ledna 2010 v 14:39 | Helena.B |  Zvířátka
Minulý týden jsem byla na návštěvě a v průběhu přátelského hovoru, popíjení kávičky a pojídání dobrot, jsem si ani nevšimla, že máme společnost
Vedle akvária číhal zrzavý kocour jménem Čiko. Možná že nečíhal, snad jen tak pochrupoval...

Zde už projevil nepatrný zájem ...

A zde už projevil větší zájem. Copak asi zamýšlí?

Zamýšlí se pořádně napít, že by ho rybičky nezajímaly?

Omlouvám se za špatnou kvalitu snímků, ale foťák jsmem vůbec neměla v úmyslu použít, ale nechte to bez povšimnutí....

Záhada

19. ledna 2010 v 14:20 | Helena.B |  Zvířátka
Včera jsem uviděla z koupelny na zasněžené střeše sousedova domu podivný úkaz

Stopy, vedoucí od otvoru dešťového svodu oklikou k hraně střechy (nebo obráceným směrem).
Dost mě to zaujalo, takže jsem vyšla ven a obhlédla ze všech stran, jestli stopy někam nepokračují, ale opravdu, je tam jen to, co je vidět na obrázku. Doma jsme se dohadovali, jestli je to od kocoura, ale vypadá to spíš na kunu nebo něco podobného. Buď to skončilo v tom okapu, ale na to jsou tato zvířátka moc chytrá, asi to udělalo velký skok z výšky.

Ještě jeden obrázek, ale moc to nepřiblížil. Kdyby ten úkaz neměl ty kličky, tak bych myslela, že to padal kus ledu... Jen by mě zjímalo jestli kuna neskončila v okapu.
Kuny se nám tu dost pohybují. Předloni se sousedovi z další novostavby usídlily dokonce 4 kusy ve stavební boudě a on je chytil a odvezl na hory, kde je pustil do přírody.





Rozmary počasí

17. ledna 2010 v 16:50 | Helena.B |  Obrázky
Podle včerejší předpovědi počasí stále čekám vichřici, sněžení, ledovku a já nevím, co ještě. U nás na severní Moravě dnes nic. Když jsem ráno vstávala tak jsem na východě viděla tyto nádherné úkazy.

Že by sluníčko, po tak dlouhé době, konečně?

Že by počínající vichřice? Trošku víc to foukalo.

To prosím nehoří, ale někde tam vychází sluníčko. Kdybych nebyla líná, tak se obleču a jdu mimo tu spleť kabelů a udělám pěkný snímek. Ale komu by se chtělo do té zimy.

A něco trošku pro potěchu oka. Takhle to vypadalo západně od našeho domu asi o hodinu později. Zasněžené kopečky. Sluníčko trošku osvítilo chaloupky. Ale jen na chvíli. Teď ve čtyři hodiny odpoledne, počasí beze změny, fouká, ale nesněží. Že by se nám to vyhnulo?

Ptáčci

16. ledna 2010 v 17:38 | Helena.B |  Zvířátka
Tak se dívám, jak po těch vánocích a po té bohaté sněhové nadílce všichni pilně krmí ptáčky, což je záslužný čin a ptáčci ty nejhodnější a nejrychlejší odmění pózováním před objektivem. To se mne ale netýká, přede mnou stále utíkají, tak já alespoň ukážu, že je alespoň krmím.
Toto je naše nové krmítko. Koupili jsme ho se synem na vánočních trzích našemu taťkovi pod stromeček. Měl to být takový žert, ale sklidil obrovský úspěch. Teď se dívám, že nám tam sedí nějaký vrabec.

Toto je naše staré krmítko, zavěšený kroužek je z loje, zakoupený v sadě pro ptáčky v LIDLU.

Kroužek jsem vyměnila za síťku s oříšky, ze stejné sady, Vidíte, je tam náš kos, to je to malé černé tlusté, on pořád zobe!

Omlouvám se za kvalitu fotek, ale jen jsem chtěla ukázat, že i já krmím!

Bobík III

12. ledna 2010 v 17:51 | Helena.B |  Zvířátka
Tak jsem opět probírala svůj fotoarchív a narazila jsem na snímky pejska mojí sestry, Bobíka. Moje sestra je velká milovnice pejsků a všichni její miláčci se jmenovali Bobíci, i když ten prostřední byla fenka. Když fenka zemřela, sestra se zařekla, že už nikdy. Ale nikdy neříkej nikdy na kterési její narozeniny jí rodina nadělila dalšího Bobíka.

Je to moc hodný pejsek, čistokrevný voříšek. Před rokem zažili oba s paničkou brutální útok vlčáka, Bobík to odnesl jen šokem, ale sestra byla dost ošklivě zraněná.
Už je ale všechno v pořádku, Bobík se má k světu a já jsem při vánoční návštěvě objevila, jak má chlapec zajímavý kožíšek.

No řekněte, není krasavec!

Takové kolečko se hned tak někomu nepodaří!

Kamarádky

11. ledna 2010 v 13:42 | Helena.B |  Vesele i vážně
Včera večer jsem odvezla domů nejstarší vnučku. Jezdí k nám na víkendy, vždy jednou za 14 dní. Chodí do první třídy v nedalekém okresním městě. Máme spolu moc pěkný vztah, trošku jiný než s ostatními vnučkami, asi je to proto, že její rodiče žijí každý v jiném manželství a já jsem si styk s ní musela trpělivě dobývat. Půl roku od jejího narození jsem ji vůbec neviděla. Babičky jistě pochopí, jaké to musí být smutné. Dnes jsou z nás nerozlučné kamarádky. Už jsme spolu ledacos zažily, stále něco kutíme a podnikáme. Ona je velmi kreativní, jak se tomu dnes říká.

To jsou její nejčerstvější princezny


Tričko je její letní výrobek

Při své poslední návštěvě mi přinesla ukázat známky, na vysvědčení budou samé jedničky.Velmi dobře čte, hlavně mně přes rameno, když píšu na počítači.... Budu si muset příště dát pozor, už se před ní nic neutají. Ale je to radost!

O zvířatech a lidech a malých zázracích

6. ledna 2010 v 20:07 | Helena.B |  Knihy
Tuto knihu napsala známá česká herečka Luba Skořepová. Četla jsem ji už před Vánocemi. Je to takové pohodové čtení, plné moudra a životních zkušeností. V krátkých článečcích vzdává hold ročním obdobím, kytičkám, zvířatům, zvláště pak pejskům a lidem. Malá knížečka se vejde do kabelky....


Omlouvám se za špatné foto, ať dělám, co dělám, všude se to leskne, ale tady nejde o kvalitu snímku.

Kobylka

5. ledna 2010 v 23:24 | Helena.B |  Zvířátka
Teď bych chtěla potěšit všechny, kteří se těší na jaro a touží po zeleni. Tento snímek byl pořízen náhodně, mým synem a mým foťákem a že se povedl jsem přišla až před pár dny, když jsem "dělala pořádky". Původně jsem si myslela, že mi nadělal ve foťáku 6 zelených snímků - nanic! Ale on se jeden povedl !

Pravděpodobně kobylka zelená ( 3-6 cm)

A ještě jsem něco objevila u nás na zahradě

Ježek samotář

Pondělní procházka

4. ledna 2010 v 14:34 | Helena.B |  Obrázky
Takže všude plno sněhu, klouže to a já jsem prakticky letos byla pouze za humny. Sluníčko dnes vylezlo a trošku zmírnilo ten noční mráz.
Rozhodla jsem se navštívit hřbitov, podívat se, jak to tam vypadá a najdu-li něco zajímavého k focení ... Náš hřbitov je v centru obce, pěkně na kopečku a jak to má být, v čele s kostelíkem. Je to nejklidnější místo v obci, protože páteří naší obce je státní silnice s velkým provozem. Hrůza!

Samotný hřbitov patří k nejupravenějším hřbitovům, jaké jsem kdy viděla. Všechno je vydlážděné a protože je na kopečku a sluníčko na jaře a v létě hodně pálí, lidé si výzdobu přizpůsobili. Téměř každý hrob je malá skalka a místní ženy soutěží o její nejpěknější vzhled. Teď to samozřejmě není vidět.
Doufám, že to moje povídání nepůsobí ponuře, to bych nechtěla.Takže na závěr něco nechtěně humorného.

Toto je vchod do kostela. Nepodařilo se mi zachytit zajímavý nápis nad dveřmi, ale měla jsem jiný záměr. Uhodnete?

A po cestě domů jsem na potoce objevila zajímavý kulatý útvar.




Vzpomínání

2. ledna 2010 v 19:53 | Helena.B |  Cestování
Venku opět sněží, klouže to, auta bourají a doma je nejlíp. Dělám pořádek ve svém počítačovém fotoarchívu a zjišťuji, že jsem některé fotky ani neviděla. Co kdybychom se trošičku ohřáli a navštívili jedno z nejkrásnějších míst v moravských Beskydech?

S rodinkou jsme v srpnu tohoto roku podnikli cestu na Radhošť (1129 m.n.m)
Kaple sv. Cyrila a Metoděje v byzantském stylu z r. 1898 na vrcholku Radhoště

Zadní část kaple s vyhlídkou
Sousoší Cyrila a Metoděje z r. 1931 od autora Albína Poláška

Nahoru jsme samozřejmě museli nejdříve vystoupit a teď to beru dolů. Je to celkem pěkná mírně namáhavá procházka pro všechny věkové kategorie, jak je vidno z následujícího obrázku. Náš nejmladší člen rodiny Eliška. S kočárkem je to trošku namáhavější, ale zvládlo se to.
Také zvířátka zde potkáte
Zvířátko není moje, moje je ta dívenka a také ty hole vedle ní, dobrá pomůcka, s nimi to šlape samo...


A to už je pohled na Pustevny, davy a davy lidí, to moc nemusím...

Jurkovičovy stavby Maměnka a Libušín z r. 1899

No řekněte, není u nás krásně !

Fotky jsou z archívu mého syna, moje nebyly tak pěkné. Jedna věc mi zde však chybí a to pohanský bůh Radegast. Co se dá dělat... příště...