Něco z podzimního tvoření

5. listopadu 2018 v 17:16 | Helena.B |  Tvoření
Pár týdnů jsem byla bez počítače. Vypověděl mi službu a musel na léčení. Na drahé léčení! Za tu dobu jsem si uvědomila, jak jsem na něm závislá ( pošta, platby v bance, jízdní řády, překladač atd ). Chytrý telefon nevlastním. Na druhou stranu i tak se dá žít, člověk je klidnější a má čas na spoustu jiných činností a že se složenky ještě nosí na poštu, to jsem si také ověřila...
Navíc jsem onemocněla silným zánětem průdušek a s antibiotiky je nejlépe v posteli.


Při té smůle mi radost udělaly vánoční kaktusy, které vykvetly od začátku léta už podruhé, včetně bílého krasavce, kterého jsem tu už ukazovala.


Nedalo mi to ale abych si nevyrobila nějakou tu podzimní dekoraci.


Starý plastový truhlík jsem obalila pytlovinou, dovnitř jsem vložila těžký kámen a šišky, do nich jsem zapíchala větvičky a nakladla na ně, co zahrada dala. Před Vánocemi udělám jenom renovaci a mám vystaráno.


Dušičkové dekorace mne kdysi dávno naučila jedna paní floristka. Je to velmi jednoduché. Vezmeme nižší květináč, naplníme ho hlínou a pak už jenom zapichujeme a zapichujeme. Tam, kde dekorace nejde zapíchnout, použijeme hladký, rovný klacík, k němu ji drátkem připevníme a klacík zapíchneme. Nepěkné části chytře ukryjeme v zeleném.



Kromě různých dekorací z přírodnin jsem dlouho nic netvořila. V říjnové Rozmarýně mne zaujal návod na háčkované dýně. Místo několika dýní, které jsem měla v plánu vyrobit, vznikla v potu tváře jenom jedna. Ruce bolí a oči už tak neslouží. Květo a děvčata, klobouk dolů před vašimi háčkovanými hračkami, na to už já nemám trpělivost.









Jdu se léčit protože bych jela ráda o víkendu na veletrh Kreativ do Ostravy. Tvořilkám z okolí návštěvu Kreativu vřele doporučuji. Nakoupíte, poučíte se a uvidíte krásné věci. Veletrh se koná od pátku 9.11. do neděle 11.11.2018 v Ostravě na Černé louce. Před pár lety jsem o veletrhu psala tady. Zatím to ale vypadá, že budu muset letošní návštěvu vynechat.
 

Podzim v lese

14. října 2018 v 20:29 | Helena.B |  Podzim


Nedávno jsem se vydala s kamarádkami do Beskyd. Naše cesta začala i končila v obci Krásná. Přírody si sice užívám denně na zahradě, ale na horách je to něco úplně jiného. Pestrá paleta podzimních barev je stále ještě k vidění a o to nám šlo.


Tady je máme..


Říčka Mohelnice


Ještě jednou. Stát na mostě a pozorovat vodu s odrazem stromů a spadaným listím je velmi příjemné.


Beze slov


Jsme prý národ sběračů. Já si vždycky něco přinesu. Houby, větvičky, šišky nebo kamínky. V lese bylo sucho a houby jsem tentokrát ani nehledala, ale nějaké úlovky jsem přece domů přinesla.

















Z výstavy

25. září 2018 v 10:43 | Helena.B |  Podzim
Podzim je tu. Venku to vypadá spíše na začátek zimy, ale prý je to jenom přechodné. V neděli jsem navštívila zahrádkářskou vystavu v naší obci. Původně jsem nechtěla fotit, ale nakonec mi to nedalo. Už jenom kvůli těm barvám.


Letos je úroda veliká. Doma střídáme sběr jablek se sběrem ořechů. Větříček nám pomáhá...


Stejné "pálivky" jsme také doma vypěstovali. To je doména mého muže. Bohužel, nemá ke konzumaci parťáky. U nás v Podbeskydí musíme papriky pěstovat ve skleníku.


Úroda švestek byla letos také veliká a jak vidno i vínu se u nás daří...



Tady je něco pro tvořilky. Z dálky mne zaujal krásný bílý květák a až když jsem přišla blíž, viděla jsem tu nepoživatelnou krásu. Je to technika filcování. Z ovčí vlny za pomocí jehly vznikají pod šikovnýma rukama takovéto věcičky. Všimněte si rozpůlené meruňky.


Ukázek tvoření bylo na výstavě více. Partičku ježků připravily děti z místní školy.


Stromečky z přírodnin vyrobily děti ze 4. třídy. Prostřední stromeček je naší vnučky Elišky ( musím se pochlubit Mrkající). Samnořejmě, že na tom mají největší zásluhu učitelé. O tom, co všechno ve škole organizují a s dětmi podnikají, se nám kdysi jenom mohlo zdát.


Výstava se konala ve školní jídelně, to je jenom její půlka. Máme tady krásnou moderní a velkou školu.


Ještě trošku barviček...


A ještě jedna roztomilá dekorace...







 


Pár prázdninových střípků

20. srpna 2018 v 13:46 | Helena.B |  Léto
Prázdniny pomalu končí, sluníčko nám letos mimořádně přeje a já si lebedím, že už nemusím každý den vstávat do práce, pařit se v autobuse a stresovat se na pracovišti. Jako správná babička jsem ale v pohotovosti, protože mi paměť ještě slouží a vím, jak to bylo těžké se třemi skoro stejně starými dětmi o prázdninách bez pomoci. Takže se u mne vnoučátka střídají, někdy se mi doma sejdou i ve větším počtu a to je veselo, někdy až příliš.



Slavilo se a bylo co, děvčata mají narozeniny 3.8 a 4.8. Babiččin dort byl tentokrát tuplovaný... Slavilo se i před sedmi lety zdeUsmívající se. Jak ten čas běží!


Slavilo se hromadně i minulý týden ( Zuzana, Petra, Helena ) - velmi úsporné opatření... Od jedné ze svých tří šikovných snach jsem dostala perličkovou kytičku levandulí.


Od druhé snachy jsem dostala zase krásný přívěšek na krk se sovou. Roky všem tvrdím, že sovy nesbírám, ale oni mne neslyší a tak se sbírka stále rozrůstá.


"Mastily" se karty a holky to umí velmi dobře...


Ke každým prázdninám u babičky patří také nějaké tvoření. Tentokrát to byla ubrousková technika. Letos se nám na zahradě nahromadilo plno větví, z nich jsme si nechaly nařezat kolečka a tvořily jsme obrázky.


Co by to bylo za prázdniny bez vody a plavání? V našem okresním městě je krytý bazén otevřený celoročně. Kdo chce na sluníčko, může vyjít do přilehlé zahrady. Máme tu i aquapark, ale tam je plno lidí a ruchu. Jak vidno, tady není skoro ani živáčka, což je úžasné pro nás, kteří dávají přednost plavání před postáváním ve vodě. Snacha s vnučkami postála jenom krátce.





Dětem volno za chvíli končí a já si budu dovolené teprve užívat. Čeká nás týden putování po západních Čechách. Snad nám neproprší.



Neznámý návštěvník

10. srpna 2018 v 16:10 | Helena.B |  Zvířátka
Nedávno jsem na zahradě zahlédla podivného tvora, když trošku hlučněji "okupoval" květy hledíků, do kterých vlezl a zase vylezl, na zádech celý žlutý od pylu. Byl to brouk-nebrouk, tmavý až do černa, křídla jako včelka, míra kolem 2 centimetrů. Za pár dnů jsem ho spatřila znovu a tentokrát se mi ho podařilo vyfotit. Pracovně jsme ho doma nazvali Pučmeloud podle večerníčku o včelích medvídcích.


Nevěděla jsem jak hledat, co je to za potvůrku, ale měla jsem štěstí hned na začátku, když jsem zadala "blanokřídlí". Dozvěděla jsem se, že se jedná o drvodělku fialovou. Od té doby jsem ji už neviděla. Štěstí měla o víkendu snacha, kterou drvodělka pěkně vyděsila.


Více jsem se dozvěděla zde.




Pro odpůrce hmyzu přináším aktuální stav mého vánočního bílého kaktusu, který ksem si zakoupila vloni koncem roku. Doufám, že vykvete letos ještě jednou. Jak vidno venčení mu prospívá i v tom velkém suchu. Samozřejmě, že pravidelně dostává svůj podíl tekutinyUsmívající se.







Mějte se krásně a prožívejte i přežívejte ta vedra ve zdraví. Sluníčko nám letos přeje...

Když v Beskydech pršelo

23. července 2018 v 14:03 | Helena.B |  Cestování
Minulou středu se měl uskutečnit téměř rok plánovaný zájezd do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Přesto, že to máme skoro za humny a já jsem tam byla mnohokrát, moc jsem se těšila. Areál muzea je velmi rozsáhlý a skládá se ze tří částí : Valašského městečka, Valašské dědiny, včetně nové rozhledny, postavené podle projektu známého architekta Dušana Jurkoviče a z Mlýnské doliny. Já jsem vždycky navštívila jenom Městečko, ostatní části mi byly neznámé.
Jenomže už od úterka pršelo a pršelo i ve středu a pořádně ! Přesto se zájezd konal. Já, jako zkušený turista jsem se vybavila, pláštěnkou i deštníkem, nastříkala boty impregnací, ale stejně to nebylo moc platné, voda se dostala všude Usmívající se.


Nezvyklý pohled. Za krásného počasí je Městečko plné lidí. Foceno pod střechou stylové hospůdky.


Pusto, smutno... Děda Komárek by pravil: " A ch...je a ch...je!"


Ve Valašské dědině jsme našli otevřený jeden domeček s průvodkyní, odložili jsme deštníky a pláštěnky s tím, že nás odtud už nikdo nedostane. Našli se i tací, kteří se vydali na rozhlednu, ale já jsem si to nechala na jindy.




Byla otevřená i kovárna s panem kovářem, kde jsme se ohřáli a já jsem si tam zakoupila krásnou podkovu pro štěstí. Byla otevřená také hospoda, kde jsme se potom uchýlili spolu s ostatnímu turisty.
Odpoledne jsme navštívili funkční mlýn, hamr i valchu v Mlýnské dolině, což bylo velice zajímavé, ale stále pršelo a pršelo, tak si to dovedete představit...


Bohužel, v dešti se nedalo fotit, takže více fotek nemám. Kdo zavítáte do našich končin, nenechte si ujít jedinečné Valašské muzeum v přírodě, je to na celý den. Budete nadšení, ale nesmí pršet.







Když jsme odjížděli domů okolní vodní toky byly plné a voda divoká. Naštěstí druhý den déšť ustal a všechno se pomalu vracelo do normálu.

Náhodou se nám naskytla přípežitost absolvovat ještě jeden zájezd na jižní Moravu a to hned v pátek. Ve čtvrtek jsme se usušili a brzy ráno v pátek jsme vyjížděli, opět za deště tam, kde už déšť dlouho neviděli. Tentokrát mi ve focení nic nebránilo, ale to si nechám na příště.

Barvy léta

17. července 2018 v 17:18 | Helena.B |  Léto
Konečně jsem se dočkala. Trvalo to celý rok, než jsem dala dohromady patřičnou hotovost na nový foťák. Polovinou mi přispěla moje rodina v rámci nedávných narozenin, na druhou polovinu jsem celý rok pilně střádala. Konečně se mohu podělit o zážitky z cest i z domova. Však jsem toho hodně propásla. Snad budu mít i více článků na blogu. Uvidíme. Ještě s foťáčkem nejsme úplní kamarádi, ale čas ukáže.


Na zahradě je teď plno práce, ale na kochání se čas vždycky najde.


Letní jabloně nám letos dělaly velké starosti. Obě byly obsypané jablíčky. Naštěstí se našlo hodně sousedů, kteří nám ochotně úrodu pomáhají likvidovat.


Lichořeřišnici mám ve skleníku na každém volném místě . Nechala jsem si ji tam schválně . Je to velmi účinná léčivá bylina. Květy i listy přidávám do salátů a chystám se vyrobit tinkturu. Dá se prý i sušit. Navíc se mi zdá, že díky jí mám papriky i rajčata letos mimořádně zdravé. Myslet si to můžu...Mrkající


Dnes už rajčátka začínají červenat.


Už pár let jsem "kopřivová". Zjistila jsem, že pokojové kopřivy jsou velice dekorativní a snadno se pěstují. Během léta se jim venku dobře daří a na trhu je k dostání mnoho druhů.


Nějaký ten muškát ale musí být. Tento mám už třetí sezónu. Vůbec jsem nevěřila, že přežije jeden rok a přežil!








Užívejme si léta, sluníčka i deště. Obojí je potřeba.

A léta běží...

26. června 2018 v 22:12 | Helena.B |  Vesele i vážně
Už v zimě jsem byla kamarádkou a bývalou spolužačkou upozorněna, že začíná zasedat přípravný výbor, aby zajistil bezchybný chod tradičního srazu spolužáků naší ZŠ. Nic nového pod sluncem, díky obětavcům se tak scházíme každých pět let, takže málokdy dojde k tomu, že bychom se vzájemně nepoznali. I když výjimka potvrzuje pravidlo a já jsem si jednoho spolužáka spletla s jiným, ale to mne asi oslnilo sluníčko. Několikrát za námi přijela i spolužačka z New Yorku, ale tentokrát jí to asi nevyšloUsmívající se. Sláva to byla i nebyla. Půl století je dlouhá doba. Někteří už navždy odešli a ti, co zůstali se snažili připomenout si to dobré, co jsme zažili a co v nás zůstalo. Já za sebe musím říct, že ze všeobecných vědomostí, získaných v základní škole, čerpám dodnes. Asi jsme měli obrovské štěstí na učitele a také velké štěstí na spolužáky, se kterými si rozumím i po letech.



Za měsíc se znovu potvrdilo, že léta běží a nic s tím nenaděláme. Byla oslava s rodinou. Jak vidíte, čísla se u nás vedou jenom při luštění sudoku. Moje snacha Ivetka je ohleduplná a navíc šikovná, nedalo mi to, abych se nepochlubila jejím vtipným dortíkem. Každý rok je to originál. Rodina mi přispěla na nový foťák, který si teprve půjdu koupit. Už se moc těším. Byla jsem bez něho, jak bez ruky. Jenom aby vydržel déle než jeho předchůdce, který se dožil pouze čtyř let.



Moje narozeniny vždycky zahajovaly léto. Užijme si sluníčka a letní pohody a z přibývajících let si nic nedělejme...Mrkající

Po nějaké době

13. června 2018 v 8:45 | Helena.B |  Léto
Dlouho jsem se na blogu neukázala. Nebylo to tím, že bych neměla o čem psát nebo měla zaječí úmysly. Prostě se mi nechtělo. To se tak někdy stává.


Jsem zpět a doufám, že moje články budou pravidelnější. Jenom kdyby bylo víc času. Většinu dne trávím na zahradě, kde všechno kvete a zraje, ale také zarůstá travou. Sbírám, suším a jinak zpracovávám bylinky, meduňku, mátu, tymián, majoránku, kopr atd. Zalévám, kypřím, vtrhávám plevel, zaštipuji rajčata, přesazuji rostlinky. Pan Čapek by měl radost...



Letos se nám urodilo a ještě urodí hodně ovoce. Momentálně jsou na programu třešně, po nich to bude drobné ovoce, pak jablka a švestky, nakonec ořechy. Skončíme až v zimě. Ale po loňském roce, kdy nebylo vůbec nic, nás to těší.



Levandule, nesmím na ni zapomenout! Letos je jí také hodně. Už pomalu odkvétá. Všechno je to moc rychlé.


Vyrobila jsem si pro radost několik paliček.



Splným košíkem býlí se večer vracím domů.






Přeji vám krásné letní dny se sluníčkem, troškou deště a bez bouřek, záplav a jiných katastrof.








Krásné svátky !

31. března 2018 v 14:10 | Helena.B |  Velikonoce
Sedím za oknem a pozoruji přírodu, která má proti minulým letům zpoždění. Vloni i předloni už byla v plném květu, Teď je zatím taková nerozhodná, ušmudlaná, alespoň u nás. Možná, že mi to i vyhovuje, protože chřipková epidemie "na ústupu" zavítala ještě k nám a já už týden s chřipkou bojuji. Je mi to líto, na velikonoce jsem se moc těšila. Na obvyklé velikonoční přípravy jsem prostě neměla. Snad něco malinko z tradičního velikonočního menu se mi podaří ještě připravit.

Doufám, že u vás je všechno v pořádku a svátky si užijete, jak se patří.Mrkající













Kam dál